Posloucháme a pomáháme

Problémy s kůží sem u syna začala pozorovat, už v porodnici, tenkrát mi bylo tvrzeno, že je to normální. Měl velice vysušenou kůži, která se vylupovala, po pár dnech doma se začala objevovat jako by kopřivka v obličeji, s tím se dostavili i do této doby přetrvávající záněty očí. Jeho kůže byla zarudlá a hodně suchá. Po každé koupeli a namazání olejíčkem, který se běžně používají to bylo ještě horší. Po prvním vyšetření kožním lékařem nám bylo z děleno, že syn má atopický ekzém. S touto diagnózou přišla spousta informací o tom čemu se vyvarovat, co používat za přípravky na hygienu až po stravu a samozřejmě doporučení nechat vyšetřit syna u alergologa. V pěti mědících syna poprvé hospitalizovali s laryngitidou a následně bronchitidou. Po návratu domu následovalo, tedy vyšetření alergologa, odebrání krve a testy na alergie. Kde synovi vyšla alergie na kočku, kterou jsme vlastnily a alergie na celé vejce(tedy na bílek i žloutek). Vzhledem k tomu, že syn měl časté bronchitidy kocour bohužel musel do nového domova, následovalo dlouhé a opravdu opakované a časté čištění snad úplně všeho a také zaběhnutí jídelníčku, kde nesmí být vejce. I přes všechna opatření a kupování všelijakých lékaři doporučovaných přípravků skoro nic nepomáhalo dostatečně. Vždy po zaléčení kortikoidy byla jen krátká doba klidu, než se vše opakovalo a to ještě ve vetší míře. Syn byl mezitím ještě jednou hospitalizovaný a to s kůží náš lékař, si už moc nevěděl rady. Po návratu domu jsme změnili kožního lékaře a musím zaklepat zatím nám vyhovuje nejvíce. Téhož roku syn chytil syndrom ruka-noha-ústa, což u atopických lidí, jak mi bylo řečeno má většinou těžší průběh, u syna tedy byl průběh dramatický, dva týdny bez spánku plného breku. Je hrozná ta bezmoc, pro mě jako pro matku vidět tak své dítě. Po zaléčení následovalo nové kolo zjišťování jak na tu mrchu atopii. Pomohlo nám pravidelné mazání tělovými mléky(mimo jiné i od Vaší značky), synovi totiž nesedí nic moc přemaštěného tudíž masti na bázi vazelíny u nás neměli úspěch, také pomohli přísady do koupele, mimo jiné i ovesné koupele, a samozřejmě mycí přípravky pro atopickou pokožku. Říká se, že není dobré pravidelné koupaní, čí časté nebo dlouhé sprchy. dokonce mi bylo řečeno koupejte jen 3 x do týdne. Mému synovi tento postup nevyhovuje. My se koupeme 3x až 5x týdně s přísadama a to i 20 min. A sprchujeme zbylé dny, kdy používáme mycí prostředky. A také jsme zjistili, ačkoliv nám to nevyšlo v krevních testech, že synovi vyhovuje bez mléčná dieta. Z mé zkušenosti sem zjistila, že každý člověk je jiný a musí si najít vlastní způsob léčby vylučovací metodou, za pomoci lékařů. Mnohdy je to běh na dlouhou trať a tak trochu kombinace 10 různých věcí, ale vyplatí se to. Synovi budou v únoru dva roky a můžu říct, že teprve teď je relativně klid. Všem z tímto problémem držíme palce

Mám 24 rokov a atopický ekzém je neoddeliteľnou súčasťou môjho života už od narodenia. Prešla som si všetkými fázami na rôznych častiach tela v rôznej intenzite. Mam vyskúšané všetky druhy masti,olejov do kúpeľa,samozrejme kortikoidy museli byt a dvakrát som navštívila kúpele čo mi výrazne pomohli ale len na určitú dobu. Najhoršie oblasti sú v prvom rade tvar,krk,ruky,dlane a potom všetko ostatne. Ale mám skvelých priateľov, rodinu, čo sa mi snažia pomáhať vo všetkých oblastiach, do ktorych ekzém zasahuje. Verím, že raz dostanem môj ekzém na kontrolovatelnu udržiavaciu úroveň.

Môj otec trpel ekzémom ako mladý, vyskúšali mu rôzne maste ale nič nezaberalo, tak mu 1 doktor povedal, že je to určite od zubov a keď nič nezaberá a musí si ich dať vytrhnúť ak sa chce zbaviť toho nekončiaceho svrbenia a mokvania... Otec ako 30-ročný mal úplne zdravé, rovné zuby a keď mu ich vytrhli a dostal protézu, ekzém nezmizol, zostal úplne rovnaký, začal ustupovať až asi po 10 rokoch. Po ňom sme ho zdedili ja aj brat, ja som ho mala menej, ale brat po celom tele a musel byť niekoľkokrát v nemocnici. Mne úplne zmizol - chvalabohu - v 13 rokoch, po 3-týždennom pobyte a každodennom pobyte pri mori. Teraz mám 37 a som bez ekzému, ale môj syn ho má tiež. Objavil sa v 3 mesiacoch na líčkach v zime, mysleli sme na najskôr že sú len vysušené, sčervenané kvôli chladnému vzduchu, že bábätká majú jemnejšiu pokožku a treba ich v zime natierať, ale potom sa táto červená pokožka objavila aj na chrbátiku a teraz v 8 rokoch ho má na ruke a na nohe ale nie v záhyboch a pokožku má dosť suchú na celom tele, aj napr. v zime má stále popraskané pery, musí si dávať pomádu viackrát za deň. V lete sme boli pri mori a ekzém mu úplne a krásne zmizol ale možno že aj preto že sme boli iba na týždeň po 2 mesiacoch sa objavil znova. Tak snažíme sa obmedziť jedlá, ktoré môžu byť dráždivé - citrusy, pikantné, čokoládu, kakao, med, kúpeme sa v špec. oleji, berieme antihistaminiká a plánujeme opäť pobyt pri mori, tak snáď to synovi tiež prejde a neobaví sa iná forma alergie.

Jako malá si pamatuji jak sem se drbala, úplně do krve dodnes mam jizvy. Pubertou se to dost zlepšilo, ale vždy jsem bojovala s oičejem, styděla jsem se za ty suché a červené fleky. Pak jsem začala chodit k alergologovi a na kožní, tam mi byli bohužel předepisovány kortikoidy, které pomohli ale hned to bylo zpět. Po letech zkoušení jsem našla kosmetiku která mi vyhovuje! Bohužel i má dcera má ekzém, ale jsem již chytřejší a za poslední 4 roky každodenního promazávání se ekzém neukázal :) Ještě jsem se ale nesmířila s tím, že se ekzému nezbavím, čekám že najdu kosmetiku která mně vyléčí(je to takové nalhávání sobě samému)

Atopický ekzém mám od detstva, vždy sa striedali lepšie a horšie obdobia, po puberte sa na chvíľu zdalo, že mi zmizne takmer úplne, objavoval sa sporadicky, väčšinou v zime a na nohách a rukách, na tvári som ho mala veľmi zriedkavo. Keď som otehotnela, ani som nevedela, že mám nejaký ekzém, absolútne nič.. Tešila som sa, že som sa ho konečne zbavila, ale to som ešte nevedela, čo príde. Asi mesiac po pôrode sa mi ekzém zhoršil najprv na tvári, krku, potom ruky, nohy, chrbát, keď sa zlepšilo jedno, zhoršilo sa druhé.. Vyskúšala som už asi všetky dostupné masti a krémy na trhu, nič nezaberá, vyskúšala som bylinky, oleje, čaje, akupunktúru, bezlepkovú diétu.. a nič.. Teraz som takmer rok po pôrode a môj príbeh sa nekončí šťastne ako v rozprávke - momentálne mám ekzém asi na 70-80% tela a stále bojujem :( Už som skoro rok na takmer každodennom ošetrení kortikoidovými masťami. Ale verím, že niekedy budem na toto obdobie len spomínať a tešiť sa z relatívne peknej kože. :)

Mám 29 let a atopickým ekzémem jsem trpěla od nepaměti, od dětství. Jako dítě jsem měla ekzém na záhybech kolen, loktů, pod nosem, koutky, mokvali mi uši od náušnic. Byly potraviny, které jsem měla striktně zakázány a i nejmenší porušení zákazu se rovnalo nekonečnému mokvání, svědění, otokům a mastičkování. V pubertě mi většina ekzému zmizela, zůstal mi ale ekzém pod nosem a koutky. Zkusila jsem moře mastiček, kvůli alergii jsem brala antihistaminika. Tyto dva zbytky atopického ekzému však ne a ne zmizet. Ve 26 letech jsem změnila stravování na tzv. paleo - vyloučila jsem lepek a přešla na nízkosacharidovou dietu a i tyto, jinak neodstranitelné zbytky ekzému, mi během pár týdnů zmizely. Změna stravování měla na mé tělo, nejen na ekzém, mimořádně příznivý vliv a hodnotím to jako jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě.

Ekzém u mě začal již v 6 týdnech, doktoři ho nejdříve nazvali kojenecký, prý do roku to přejde, pak se hranice posunula do 3 let, do 6 let, do puberty .... diagnóza atopický ekzém. Teď mám 37 a ekzém už "jen" na rukou. Během mého života jsem vyzkoušela snad všechny dostupné krémy a léky, absolvovala léčebné pobyty, ale nic nezabralo natolik, že bych si mohla říct, je to za mnou. U nás v rodině je to mimo jiné i genetická predispozice, ekzém má moje sestra i jiní členové rodiny. Ruku v ruce s ekzémem jdou i alergie na pyl, prach, astma ... Nevím, jestli někdy najdu způsob, jak ekzém úplně vyléčit, ale správnou stravou a aktivním životním stylem se mi daří fungovat tak, že mě neomezuje natolik, abych mohla dělat věci, které mám ráda.

Pamatuji si, že když jsem byla malá, rodiče mě koupali v mastných olejích, které neměly moc příjemnou vůni a pokaždé mě natírali mastnými krémy či oleji, díky čemuž byla moje pokožka udržována a projevy ekzému nebyly velmi výrazné. Když jsem byla starší, tak jsem se už odmítala koupat a natírat těmito přípravky, čímž se mi můj ekzém rapidně zhoršil a řešila jsem to rychle působícími kortikoidy. Později jsem pochopila, že to není správné řešení mého problému a po poradě s lékařem jsem opět začala používat přípravky určené k atopickému ekzému - jiné, lepší - ne tak mastné a s příjemnou texturou, které mi velmi pěkně můj ekzém udržují. I když je ekzém v klidu - tedy nepálí a není stále zarudlý, na těle mi zůstávají fleky. Do budoucna bych se právě proto velmi ráda zbavila ne příznaků ekzému, ale právě jeho následkům, které mi zůstaly na těle. I když jsem za ta léta samozřejmě odpozorovala, které potraviny mé pokožce dělají problém a zhoršují můj atopický ekzém, stačí vyšší stres ať už ve škole nebo v práci, oslabená imunita nebo vyčerpání a projevy ekzému se opět zhorší. Proto je pro mě neocenitelné mít přípravky, které mi ekzém udržují v uklidnění stavu i přesto, že jde o onemocnění doživotní.

Jako dítě jsem měla ekzém. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že ho jednou bude mít asi i moje dítě, ale ano. Jde o dědičné onemocnění a nás neminulo. Julia měla 1 rok, když se jí ekzém začal objevovat zejména na ručičkách. Někdy krémy zaberou, jindy musíme mít léčbu od dermatologa. Vyzkoušeli jsme množství produktů a tipů z internetu, dokud jsme nenašli to, co nám vyhovuje nejvíce. Nejhorší je období zimy, kdy má téměř celé tělíčko velmi suché až hrubé. Naučili jsme se, co můžeme a nemůžeme používat a věřím, že postupem času se nám podaří ekzém co nejlépe zvládnout ...

Naďa má aktuálně již 10 let a je z ní malá slečna. Začátky však byly těžké pro celou rodinu. Projevy ekzému trvaly téměř 6 let. Noční buzení, protože ji svědilo celé tělo, škrábance a jizvy. V léčbě jsme si prošli od alternativních metod až k dermatoložce, která nám předepsala míchanou mast z lékárny. Přiznávám, že jen díky jejímu přístupu a aktivnímu zájmu o možnostech doplňkové terapie se nám podařilo ekzém udržet pod kontrolou. Přestože se už u ní akutní příznaky neprojevují, zůstala její extra suchá pokožka, na dotek připomínající krepový papír a je nutné ji neustále natírat, případně mít přehled, zda se natřela sama. Jako každé dítě, však na tato opatření "ráda" zapomíná, což se hned projeví na stavu její pokožky. Vyrůstá z ní malý biolog, takže teorii atopického ekzému zná dokonale, jen praxe je vždy trochu jiná.

Začalo to červenými flíčky, když měl Endre asi 3 měsíce. Zpočátku jsem to neřešila, přece děti mají kdejaké vyrážky. Když se to ale v pěti měsících výrazně zhoršilo a jeho tělíčko bylo jako popálené, už mě to přestalo bavit. Diagnóza zněla atopický ekzém. A začal boj o informace, návštěvy kožního lékaře a zkoušení různých metod a výrobků. Mam pocit, že je to nekonečný ​​příběh. Momentálně je to v relativně dobrém stavu s tím, že jsem na eliminační dietě (když kojím) a navštěvujeme pravidelně lázně Podhájska.

Celý život jsem zdravá, tedy alespoň se tak cítím, avšak jsem ovlivněná a omezená nemocí s názvem atopický ekzém. Okolí mi dalo pocitit, že je to nemoc, že je to hnusné, škaredé a neustále mě otravovali otázkami. (Co to máš? Je to nakažlivé? Proč to nezakryješ?) .... nikdo neřešil, že mě to bolí, že se za to stydím, že mi to je nepříjemné. A přitom je to JEN ekzém. Jde o neustálý kolotoč u mě doprovázený astmatem a alergiemi. Buď se zlepší jedno nebo druhé, ale nikdy to není dokonalé. Ekzém se mi bolavě připomíná při běžných činnostech. Ovlivňuje mi život a zasahuje do obyčejných věci. Poprala jsem se s různými dietami, vyhýbala jsem se sportu (abych se nezpotila a nesvědila mě kůže), dávala jsem pozor, abych měla vhodné oblečení z normální látky, která dýchá, oblečení, kterým se schovám před světem. Vyhýbala jsem se horkému počasí, potravinám. Dodržovala jsem všechny rady lékařů, zkrátka zkoušela jsem vše a z každé strany. Investovala jsem moře času, trápení, bolesti a peněz. Našla jsem se až po 27 letech. Pochopila jsem, že ekzém nezmizí a smířila jsem se s tím. Naučila jsem se s ním žít, ale taktéž jsem zjistila, ze ekzém se dokáže i "uspat" ...