Alergie na roztoče či na kočky mohou v zimě zhoršit atopii

V zimním období se atopie zhoršuje hlavně u pacientů reagujících na celoroční typy alergenů, jakými jsou prach či zvířata. Jak proti tomu bojovat?

Atopie je geneticky podmíněný sklon imunitního systému nepřiměřeně reagovat na zevní podněty. Mezi atopická onemocnění patří atopický ekzém, potravinová alergie, alergická rýma, bronchiální astma i alergie na hmyzí bodnutí. Některými z nich trpí podle dat Státního zdravotního ústavu z roku 2016 přibližně 27 % českých dětí, ekzém má asi 8 % dětské populace.

Výskyt atopických onemocnění je odlišný v jednotlivých věkových obdobích. Zatímco v kojeneckém a předškolním věku trpí děti zejména ekzémem, případně alergiemi na kravské mléko, vejce a pšeničnou mouku, u starších dětí častěji vídáme alergickou rýmu a astma. 

Atopický ekzém

Alergeny zevního prostředí můžeme dělit na sezonní (výskyt je vázán na konkrétní roční období) a celoroční. Mezi sezonní patří zejména pyly trav, obilovin, stromů a plevelů a spory plísní. Celoročními alergeny jsou zejména roztoči, švábi, zvířata a opět plísně.

„V zimním období můžeme očekávat zhoršení kůže zejména u pacientů reagujících na celoroční typy alergenů."

Častým nálezem u pacientů s ekzémem je alergie na roztoče, v dřívějším a laickém chápání na domácí prach. Roztoči jsou malí členovci o velikosti kolem 0,3 mm, kteří se živí kůží a biologickým odpadem. Jejich alergeny, tzv. cysteinové proteázy, jsou obsaženy v tělech, slinách i exkretech roztočů a mají schopnost narušovat membránová spojení, a zvyšovat tím propustnost jak v kůži, tak na sliznicích dýchacích cest. Alergie na roztoče je tedy častou příčinou zhoršování nejen ekzému, ale i alergické rýmy a astmatu.

Pročtěte si také

Test prašnosti - 99,99 % zachycených částic ocení každý atopik

Ideálním prostředím pro jejich vývoj je teplota nad 25 stupňů Celsia s relativní vlhkostí vzduchu nad 55 % – v domácnostech se tedy vyskytují zejména v lůžkovinách. Klíčová opatření v boji s roztoči se tedy týkají nejen omezení množství prachu, ale i udržování nižší teploty a vlhkosti. Velmi přínosná jsou i bariérová opatření, zejména tzv. protiroztočové povlaky na matrace, peřiny i polštáře. Úklid domácnosti by měl být co nejčastější, pomoci mohou vysavače s tzv. HEPA filtry. 

Atopický ekzém

Zvířata jsou v ČR až ve 40 % domácností. Alergeny kočky i psa se vyskytují zejména v kůži (lupy, pot), ale i ve slinách a moči. Neplatí tedy častý mýtus, že alergie je vázána pouze na srst těchto zvířat. Naopak, jednoznačně platí, že nealergizující pes, případně kočka neexistuje.

Zvířecí alergeny mají schopnost v prostředí přetrvávat velmi dlouho. U atopika alergického na zvíře je více než vhodné omezit kontakt s ním (omezení vstupu do některých místností), častější koupání zvířete, v některých případech může pomoci kastrace.

V domácnosti by mělo být omezeno množství tzv. lapačů prachu (koberce, záclony, závěsy), které mohou být trvalým zdrojem i zvířecích alergenů. Opět je nutný častější úklid, pomoci může i čistička vzduchu. 

Atopický ekzém

Péče o atopickou kůži musí být vždy komplexní – ideálně v kombinaci léčby zevní (dermatolog) a vnitřní (alergolog). Ke snížení svědění jsou podávána antihistaminika (léky tlumící alergickou reakci), v některých případech i kombinace 2 různých léků z této skupiny. U některých pacientů mohou pomoci antileukotrieny (v ČR léky s účinnou látkou montelukast), které jsou jinak využívány zejména v léčbě astmatu.

U pacientů s potravinovou alergií lze využít kromoglykát sodný, bohužel ne vždy se zcela přesvědčivým výsledkem. Do terapeutického algoritmu pak v odůvodněných případech (prokázaná potravinová alergie) patří i eliminační dieta s vyloučením potravin, které stav kůže zhoršují. Při postižení závažnou formou ekzému jsou podávány léky tlumící imunitní odpověď, tedy imunosupresiva, případně léky stimulující imunitní odpověď (imunoglobuliny, podávané injekčně do žíly nebo pod kůži). V několika centrech v ČR jsou již také dostupné tzv. biologické léky, které jsou zatím spíše v rámci studií podávány jak dospělým, tak dětským pacientům s nejzávažnějšími formami onemocnění. 

„Jednou z metod léčby, která je používána u alergie na vzdušné alergeny a hmyzí bodnutí, je tzv. alergenová imunoterapie neboli aplikace vakcín."

Spočívá v opakovaném podávání nejprve stoupající dávky alergenu a poté udržovací dávky (v podobě kapek pod jazyk, tablet, případně injekcí) po dobu 3 až 5 let. V České republice jsou v současné době dostupné pouze vakcíny proti včelímu a vosímu bodnutí, pro pacienty s alergií na trávy, stromy a roztoče. Jejich podání je doporučeno u pacientů s těmito typy alergie, pokud mají alergickou rýmu nebo alergické astma. U pacientů s ekzémem a alergií na roztoče jsou někdy vakcíny podávány, i když je ekzém jedinou diagnózou, ale jejich efekt není jednoznačně prokázán. Někdy mohou ekzém dokonce zhoršit. 

„V péči o atopika v zimním období je kromě protialergických léků a protialergických režimových opatření vhodné i snížení rizika infekcí, zejména respiračního traktu."

Lze využít volně prodávaných imunomodulačních přípravků (vhodné jsou např. preparáty na bázi beta-glukanů, některé rostlinné preparáty) nebo předepsaných léků (bakteriální lyzáty aj.). Vhodné je podávání vitamínu D minimálně v zimě, a to i u dětí starších než 2 roky věku. Své místo mohou mít v některých případech i prebiotika, případně probiotika. 
 

4.5000

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít nejnovější články, rozhovory a odborné rady týkající se atopie

Fandění jako příčina stresu – může vám zhoršit ekzém?

Před 3 měsíci
dítě s přilbou