Mgr. et Mgr. Milan Studnička

Pokožka je zrcadlem našeho nitra

Atopický ekzém patří mezi kožní onemocnění, které se přímo vážou na dlouhodobě negativní psychický stav člověka. Přečtěte si o vztahu atopie a psychiky více!

Pokud člověk nebude vnímat kůži jen jako nějaký vnější obal, ale začne ji vnímat jako největší orgán těla, jako komunikační prostředek s okolím, jako bránu mezi vnějším a vnitřním, mohou mu začít docházet souvislosti mezi tím, jak on sám žije a mezi tím, jak na to reaguje jeho kůže.

atopicky ekzem koza

Samozřejmě, výskyt mnoha kožních chorob, včetně atopického ekzému, má celou řadu objektivně zjistitelných příčin (viry, genetika apod.), ale nemůžeme zanedbat ani souvislost s tím, jak žijeme, jak smýšlíme, čeho se bojíme, co nás trápí nebo s čím si neumíme poradit. Existují mnohé výzkumy, které poukazují na jednoznačný vliv psychických stavů člověka na vznik kožních chorob. Proto se kožní choroby zařazují i ​​do tzv. psychosomatické sedmy (soubor onemocnění, které se přímo vážou na duševní stav). Z tohoto pohledu kožní onemocnění souvisejí se zvýšeným stresem, s poruchami vztahu k sobě a k naší sociální roli, s pocitem nedostatečnosti, s nízkým sebevědomím atd.

„Atopický ekzém patří mezi kožní onemocnění, které se přímo vážou na dlouhodobě negativní duševní a psychický stav člověka."

Kde to všechno začíná? Jak jsem se již zmínil v úvodu, kůže má celou řadu funkcí, mimo jiné je prostředníkem mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže nám poskytuje informace, podle kterých tělo reaguje na změny v okolí. Vnější podněty tak mohou napětí v těle buď zvyšovat nebo naopak snížit.

Když se narodí děťátko, jeho kůže je HLAVNÍM přijímačem informací z okolí. Každá buňka a nervové zakončení čeká na informace, které ovlivňují jejich funkce. Aby se mohlo dítě zdravě vyvíjet, musí být informace z okolí "v pořádku". Pokud kůže přinese "špatné" zprávy (nedostatečný kontakt s kůží matky, chlad či vysoká teplota, absence něžných dotyků...), spustí se celá řada obranných tělesných reakcí, které do malého tělíčka dítěte vnesou napětí, jiný poměr určitých hormonů, zvýšený počet bílých krvinek.

„Už od narození je kůže hlavním přijímačem informací, proto chlad, vysoká teplota či nedostatečný kontakt s kůží matky může vést k somatickým (tělesným) změnám u dítěte."

Z krátkodobého hlediska jsou všechny tělesné obranné mechanismy v pořádku, protože se nás snaží chránit a udržovat v rovnováze. Z dlouhodobého hlediska nás častá aktivace těchto systémů přetěžuje a vytváří sekundární následky, které se projevují právě výskytem psychosomatických onemocnění, jako je například atopický ekzém. Pokud jsme jako kojenci neměli klid, bezpečí, radost, soustavnou pozornost a kontakt se šťastnou matkou, tedy to, v čem bychom měli vzhledem k evolučnímu vývoji vyrůstat, a naopak jsme vyrůstali v rodině, kde byl smutek, křik, hádky, stres, po celou dobu se v nás vytvářelo napětí, které se později zákonitě projevilo prostřednictvím choroby - ať už šlo o problémy s dýcháním, se zažíváním nebo s kůží. Tyto systémy se v nás zafixují až do dospělosti a přetrvají tak dlouho, dokud je nezačneme aktivně řešit, například prostřednictvím psychoterapie či celkovou změnou životního stylu.

Vznik atopického ekzému jako takového závisí na mnoha faktorech, přičemž jeden z klíčových spouštěčů je dlouhotrvající negativní duševní stav. Jednou skupinou osob, u kterých se ekzém může vyskytovat, jsou lidé, kteří jsou v trvale stresujícím prostředí, ať už v práci nebo doma. Další často postiženou skupinou jsou děti, které doma nemají dostatečně šťastné a laskavé prostředí, nebo které musí soutěžit o pozornost s jinými dětmi (nebo věcmi), nebo které jsou proti své vůli umísťovány do institucí, jako jsou jesle, školky... Potíže s atopickým ekzémem mají rovněž lidé, kteří mají problémy se vztahem k sobě nebo se nedokáží orientovat ve své životní sociální roli. Muži v současné západní civilizaci v podstatě nemají vzor toho, co znamená být mužem, a stávají se příliš měkcí, nemužní. Umělé sociální role vytvořily umělé sebevědomí, které nevychází z podstaty naplnění mužské či ženské životní role.

„Vznik atopického ekzému jako takového závisí na mnoha faktorech, přičemž jeden z klíčových spouštěčů je dlouhotrvající negativní duševní stav."

Sebevědomí je natolik nestabilní a opírá se pouze o výsledky či výkony, sociální postavení, finanční zázemí a pod., že taková nestabilní osobnost (aniž by o tom dotyčný sám věděl) ​​pak v období, kdy se objeví životní problémy, přichází o domnělé sebevědomí, s čím může být okamžitě spojen výskyt atopického ekzému. A právě zde je prostor pro psychoterapii, která může člověku pomoci v mnoha situacích. Rodinám může pomoci porozumět vlivům, které malým dětem ubližují. Dospělým může ulevit od dřívějších nezpracovaných témat, stejně jako jim může pomoci uvědomit si vlastní obavy či posílit přirozené sebevědomí, které se vždy váže k porozumění a naplnění své životní role. A právě zpracováním těchto témat může začít celková změna přístupu k životu, který velmi výrazně pomáhá při léčbě atopického ekzému.

„Psychoterapie díky aktivnímu zpracovávání dlouhodobě potlačovaných psychických problémů výrazně pomáhá při léčbě atopického ekzému."

 

4.1667

Líbil se vám tento článek? Ohodnoťte ho.

Stačí jeden klik na hvězdičku.

Nezaujal

Je skvělý!

Děkujeme za Váš hlas

Podělte se o tento článek s přáteli.

Budete vědět jako první

Neustále přidáváme příběhy, rozhovory a odborné rady, které vám mohou být v řešení atopického ekzému velmi nápomocné. Pokud nám necháte e-mail, budeme vás informovat jako první.