(aktualizované zo dňa 20.10.2017)

Může mít atopický ekzém psychosomatické příčiny?

Atopický ekzém patří mezi kožní onemocnění, která se přímo vážou na dlouhodobě negativní psychický stav člověk. Přečtěte si o vztahu atopie a psychiky.

Pokožka je zrcadlem našeho nitra: Psychosomatické příčiny atopického ekzému

Pokud člověk nebude vnímat kůži jen jako nějaký vnější obal, ale začne ji vnímat jako největší orgán těla, jako komunikační prostředek s okolím, jako bránu mezi vnějším a vnitřním, mohou mu začít docházet souvislosti mezi tím, co on sám žije, a tím, jak na to reaguje kůže.

atopicky ekzem koza

Samozřejmě, výskyt mnohých kožních nemocí (i atopického ekzému) má celou řadu objektivně zjistitelných příčin (viry, genetika apod.), ale nemůžeme zanedbávat ani souvislost s tím, jak žijeme, jak smýšlíme, čeho se bojíme, co nás trápí nebo s čím si nevíme rady. 

Existují mnohé výzkumy, které poukazují na jednoznačný vliv psychických stavů člověka na vznik kožních nemocí. Proto se kožní nemoci zařazují i do tzv. psychosomatické sedmy (soubor onemocnění, která se přímo vážou na duševní stav). Z tohoto pohledu kožní onemocnění souvisí se zvýšeným stresem, s poruchami vztahu k sobě a k naší sociální roli, s pocitem nedostatečnosti, s nízkým sebevědomím atd.

„Atopický ekzém patří mezi kožní onemocnění, které se přímo vážou na dlouhodobě negativní duševní a psychický stav člověka."

Kde se to všechno bere? 

Kůže má celý soubor funkcí, kromě jiného je prostředníkem mezi vnějším a vnitřním. Kůže nám poskytuje informace, podle kterých tělo reaguje na změny v okolí. Vnější podněty tak mohou napětí v těle buď zvyšovat, anebo naopak snížit. 
Když se narodí děťátko, jeho kůže je HLAVNÍM přijímačem informací z okolí. Každá buňka, každé nervové zakončení čeká na informace, které ovlivňují jejich funkce. Aby se mohlo dítě zdravě vyvíjet, musí být informace z okolí „v pořádku“. 

Pročtěte si také

Dědičné geny versus věda

Pokud kůže přinese „špatné“ zprávy (nedostatečný kontakt s kůží matky, chlad či vysoká teplota, absence něžných dotyků...), spustí se celá řada obranných tělesných reakcí, které do malého tělíčka dítěte vnesou napětí, jiný poměr určitých hormonů, zvýšený počet bílých krvinek.

„Už od narození je kůže hlavním přijímačem informací, proto chlad, vysoká teplota či nedostatečný kontakt s kůží matky může vést k somatickým (tělesným) změnám u dítěte."

Z krátkodobého hlediska jsou všechny tělesné obranné mechanismy v pořádku, protože se nás snaží chránit a udržovat v rovnováze. Z dlouhodobého hlediska nás častá aktivace těchto systémů přetěžuje a vytváří sekundární následky, které se projevují právě výskytem psychosomatických onemocnění, jako například atopického ekzému. 

Pokud jsme jako kojenci neměli klid, bezpečí, radost, soustavnou pozornost a kontakt se šťastnou matkou, teda to, v čem bychom měli vzhledem k evolučnímu vývoji vyrůstat, a naopak jsme vyrůstali v rodině, kde byl smutek, křik, hádky, stres, po celou dobu se v nás vytvářelo napětí, které se později zákonitě projevilo prostřednictvím nemoci – ať už šlo o problémy s dýcháním, se zažíváním, nebo kůží. Tyto systémy se v nás zafixují až do dospělosti a přetrvají tak dlouho, dokud je nezačneme aktivně řešit, například prostřednictvím psychoterapie či celkovou změnou životního stylu.

Atopický ekzém a psychosomatika

Atopický ekzém a jeho vznik závisí na mnoha faktorech, přičemž jeden z klíčových spouštěčů je dlouhotrvající negativní psychický stav. Jednou skupinou osob, u kterých se ekzém může vyskytovat, jsou lidé, kteří jsou v trvale stresujícím prostředí, ať už v práci, nebo doma. 

Další často postihovanou skupinou jsou děti, které doma nemají dostatečně šťastné a láskavé prostředí nebo které musí soutěžit o pozornost s jinými dětmi (nebo věcmi) nebo které jsou proti své vůli umisťovány do institucí, jako jsou jesle, školky... 

Proč jsou dotyky životně důležité

Pročtěte si také

Kolik dotyků potřebujeme, abychom přežili?

Těžkosti s atopickým ekzémem mají také lidé, kteří mají problémy se vztahem k sobě nebo se nedokážou orientovat ve své životní sociální roli. Muži v současné západní civilizaci v podstatě nemají vzor toho, co znamená být mužem, a stávají se příliš měkkými, nemužnými. Umělé sociální role vytvořily umělé sebevědomí, které nevychází z podstaty naplnění mužské či ženské životní role

„Vznik atopického ekzému jako takového závisí na mnoha faktorech, přičemž jeden z klíčových spouštěčů je dlouhotrvající negativní duševní stav."

Sebevědomí je natolik nestabilní a opírá se pouze o výsledky či výkony, sociální postavení, finanční zázemí a pod., že taková nestabilní osobnost (aniž by o tom dotyčný sám věděl) ​​pak v období, kdy se objeví životní problémy, přichází o domnělé sebevědomí, s čím může být okamžitě spojen výskyt atopického ekzému. A právě zde je prostor pro psychoterapii, která může člověku pomoci v mnoha situacích.

Rodinám může pomoci porozumět vlivům, které malým dětem ubližují. Dospělým může ulevit od dřívějších nezpracovaných témat, stejně jako jim může pomoci uvědomit si vlastní obavy či posílit přirozené sebevědomí, které se vždy váže k porozumění a naplnění své životní role. A právě zpracováním těchto témat může začít celková změna přístupu k životu, který velmi výrazně pomáhá při léčbě atopického ekzému.

Psychoterapie díky aktivnímu zpracovávání dlouhodobě potlačovaných psychických problémů výrazně pomáhá při léčbě atopického ekzému.

4.1933

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít nejnovější články, rozhovory a odborné rady týkající se atopie