Potraviny jako příčina atopického ekzému, senzibilizace na potraviny

Potraviny jsou jen jednou z mnohých příčin atopického ekzému.

Je proto chyba se zaměřovat při diagnostice ekzému jen na oblast potravinové alergie.

Čím je dítě mladší, tím je potenciální vliv potravin na rozvoj nemoci vyšší. U dětí do roka věku s projevy středně těžkého až těžkého ekzému evidujeme až 70–90% senzibilizaci na potraviny.

Senzibilizaci (přecitlivělost) na potraviny si nesmíme plést s alergií. Je mnoho potravinových senzibilizací, které jsou klinicky němé, přesto vykazuje pacient projevy ekzému a také jeho laboratorní výsledky poukazují na senzibilizaci na potraviny.

Reálně trpí potravinovými alergiemi až 40 % malých dětí. Toto číslo není malé, ale na druhé straně vypovídá o tom, že u většiny (60 %) dětí nehraje potravinová alergie zásadní roli. U dospělých pacientů je vliv potravinové alergie na ekzém ještě menší (do 4 %).

Jinak řečeno, když zjistíme u dítěte, ať už kožními prick testy, nebo vyšetřením krve, senzibilizaci na určitou potravinu, neznamená to, že tato potravina také dítěti reálně škodí. Je proto velkou chybou praxe, že jen na základě jednorázového testování či vyšetření krve se u dětí nasazuje dlouhodobá dieta. Odhalení senzibilizace je jen jakýmsi prvním krokem k další diagnostice (eliminační a později zátěžové diety pod vedením alergologa a nutričního specialisty). 90 % potravinových spouštěčů u kojenců mají na svědomí tyto potraviny: kravské mléko, vajíčko, pšenice a sója. Jen 10 % připadá na jiné potraviny (zelenina, ovoce, semena a ořechy). S věkem význam potravinových alergenů dramaticky klesá. Mění se i spektrum alergenů a v dospělosti jsou už hlavními potravinovými spouštěči úplně jiné potraviny (semena, ořechy, luštěniny, zelenina, ovoce, ryby, potravinová aditiva). Od 6. roku života se setkáváme u pacientů s fenoménem pylovo-potravinových zkřížených reakcí.

Prognózy vyhasínání potravinových alergií jsou poměrně příznivé. Jestli u kravského mléka alergie vyhasne až u 50 % dětí do roka věku, do tří let až u 90 % dětí. Pozvolnější je vyhasínání alergie na vaječný bílek a pšenici (kolem 60 % dětí do 5 let). Horší situace je u luštěnin a ořechů (jen 20 % dětí do 6 let ztratí alergii na arašídy a až 90 % „ořechových alergiků” si alergii nese celoživotně).

Na tomto místě si dovolím zdůraznit význam revidování (přehodnocování) diet u pacientů s možnou potravinovou alergií a nutnost včasné reexpozice (znovuzavedení) rizikové potraviny. Všeobecně platí, že pokud je dieta neúčinná do 2–3 měsíců, tak ji ukončujeme. I v případě, že je dieta účinná a projevy ekzému či jiné formy potravinové alergie se výrazně zlepší po vysazení potraviny, je povinností lékaře navozovat toleranci v pravidelných intervalech. Například v případě bílkoviny kravského mléka více než 75 % pacientů po půlroční dietě už úspěšně toleruje kravské mléko.

Na našem pracovišti u těchto diet spolupracujeme s nutričním specialistou.

Jiné spouštěče atopického ekzému

Kromě genetické predispozice k vzniku atopického ekzému (geny pro procesy v kůži, geny pro atopii) jsou důležité i vnější a vnitřní faktory.

Alergolog se zabývá hlavně alergickými spouštěči. Vedle výše uvedených potravin, kterým jsme věnovali samostatný odstavec, je tu velká skupina vzdušných alergenů (pyly, roztoči, plísně, zvířata...) či kontaktních alergenů (kovy, vlna, kosmetika, aditiva, léky...). Pro správné pochopení složité podstaty onemocnění si ale musíme uvědomit, že mnoho ze spouštěčů je nealergických. Při jejich identifikaci má nezastupitelnou roli samotný pacient či jeho rodina. V následující tabulce jsou uvedeny nejčastější nealergické spouštěče:

• Koupel v horké, chlorované vodě
• Kosmetika, prací prostředky
• Vlna, syntetika
• Chemikálie, čisticí prostředky
• Pocení a přehřívání
• Dráždivé potraviny (kyselé, pikantní, kořeněné)
• Psychický stres
• Fyzická námaha
• Hormonální vlivy (dospívání, menzes)
• Infekce – Staf. aureus a jiné
• Změny počasí
• Očkování