Zásady imunizace proti negativním účinkům stresu

Trápí vaše dítě atopický ekzém? Přečtěte si rady psycholožky, jak imunizovat sebe a dítě proti trýznivým pocitům ze svého těla a proti pohledům okolí.

Stres nás aktivuje, což je v určité míře žádoucí, ale potřebujeme znát i vypnout podněty a nechat náš organismus regenerovat.

Imunizace proti vnějším nárokům a stresům spočívá mimo jiné v prostředí, jaké doma vytvoříme. I doma bydlíme často zaplaveni podněty, které nás nenechají ani na chvilku se zrelaxovat, vypnout.

Každý člen rodiny má nárok na svůj prostor, kam se může schovat, pokud potřebuje být sám.

A co vnitřní nároky na sebe?

Emoce nejsou nikdy problém, přestože jsou děsivé či vyčerpávající, někdy nejsou toxické. Problémem jsou všechna opatření, která děláme, abychom tyto emoce necítili. Ovládat ne své emoce, ale své činy, to je cílem výchovy.

Dítě se může již ve velmi raném věku naučit oddělovat emoce od činů. Znamená to, že si uvědomuje, co cítí, umí si to pojmenovat nebo vyjádřit. Důležitou podmínkou je emoce nehodnotit, protože to, co se v nás rodí za pocity, není ovladatelné vůlí.

Pomáhá takový přístup:
Vyslechnu si a uznám pocity, zajímám se o to, co by dítě potřebovalo a zda ví, co by mu mohlo pomoci cítit se lépe. Od raného věku bude potřebovat naši pomoc při hledání cest, jak se cítit lépe, až se je naučí hledat samo.

Podívejme se na relaxační metody

Relaxace je cílený způsob uvolnění těla a mysli. 
Je dobré učit už děti relaxovat. Naučíme je tak naladit se na své tělo a cíleně se uvolnit. My opravdu potřebujeme doslovně „milovat své tělo“, užívat si ho, rozumět mu, starat se o něj. Umění relaxovat je jedním ze způsobů starání se o sebe. Děti umí velmi dobře využít i svou představivost. Představivost je velmi silná pomoc při jakémkoliv příznaku, svědění nevyjímaje.

Jsou však jisté rozdíly v relaxaci dospělých a dětí.

Nejlepší je, pokud relaxujeme spolu s dětmi. Navodíme klidnou atmosféru při uklidňující hudbě, případně při vonné esenci.
Doprovázíme je slovy, která si předem promyslíme nebo se někde inspirujeme. Cílem je, aby se zaměřily na vnímání svého dýchání a na jednotlivé části těla. V tom velmi pomáhají dotek a pohlazení.

Relaxační návyky budujte již od dětství

Doporučuji najít si pravidelný čas, aby se zvyk upevnil. Je velmi příjemné vytvořit si z relaxace společný rituál – s prvky, které se opakují a na které se můžeme spolu těšit. Vytvoříme odpočinkovou atmosféru, nejlépe pokud je něčím speciální. I tak však může trvat delší dobu, než se návyk dostane „pod kůži“ a děti se bez problémů uvolní.

Zabezpečme prostředí bez rušivých vlivů. Pokud zavřeme okna, předtím vyvětráme. Připravíme malé koberečky, deky. Nejlepší je relaxovat na nějaké podložce na zemi – aby si děti relaxaci nespojovaly s odpoledním spánkem, což je pro většinu dětí „nedobrovolná aktivita“. Pustíme relaxační hudbu, ačkoli jen na krátkou dobu, pomůže je to naladit se na pomalejší tempo. Lehneme si spolu s nimi. U dětí není podstatné, zda leží na zádech, nebo v jakékoliv pozici. Ať si najdou takovou, která je pro ně příjemná.

Řekneme něco v takovém smyslu:
„Nyní přichází kouzelný, oddechový čas, kdy ležíme a celé naše tělo je klidné, hýbou se nám pouze bříško a hrudník, když dýcháme.“ Pokud jim nedáme takovou jasnou instrukci, může se stát, že zadrží i nádech a výdech. :-)
Dýcháme tak, aby nás slyšely. Své dýchání trochu přeháníme, pomůžeme jim také prohloubit jejich dech.

Můžeme využít internet jako inspiraci na relaxační, léčivé nebo terapeutické pohádky. Nebo prostě zapojíme svou fantazii. Když skončíme, „probudíme“ je jemným tónem našeho hlasu nebo nějakého hudebního nástroje (triangl). A necháme je vyjádřit své pocity, zážitky. To je něco, co děti velmi potřebují.

Takže na závěr ještě jednou. Jaké poselství dáváme našim dětem?

Úkolem důležitých dospělých je zasít semínko lásky k vlastnímu tělu a duši bez ohledu na to, jakým onemocněním nebo nedostatkem trpí. Z této lásky pak bude dítě čerpat a bude ji kultivovat po celý život.