Atopická dermatitida - co byste o ní měli vědět

Atopická dermatitida neboli ekzém je chronické, recidivující, těžko zvladatelné onemocnění s obdobími zlepšení a zhoršení.

Je to nejčastější kožní onemocnění u dětí. Prevalence, tedy hustota jeho výskytu v populaci, roste.

Atopická dermatitida dnes postihuje 3–10 % populace. Dlouhodobě snižuje kvalitu života a má vliv na život celé rodiny. 

Co je to atopická dermatitida? 

Atopická dermatitida je svrbivé, chronické, recidivující, zánětlivé kožní onemocnění na atopickém podkladě.

Patří do skupiny geneticky podmíněných (dědičných) atopických onemocnění, spolu s alergickým astmatem, sennou rýmou, alergickou rinokonjuktivitidou a celiakií.

Vrozená predispozice k tomuto onemocnění (dědičnost ekzému) se nedá odstranit ani změnit léčbou. Můžeme se ale snažit kontrolovat projevy a udržovat je v klidové fázi bez aktivních zánětlivých ložisek.

Atopickou dermatitidu způsobuje porušená kožní bariéra a dysregulace (porucha lipidů v mezibuňěčných spojích) vzájemně propojených imunitních mechanismů v kůži, následkem čehož vzniká zánětlivá reakce. Směrem ven uniká voda, což způsobuje dehydrataci kůže a suchost, směrem dovnitř pronikají alergeny z okolí, a tak vzniká zánětlivé ložisko. Častá je kolonizace ekzémových ložisek bakterií Staphylococcus aureus, tedy zlatým stafylokokem.

Spouštěči zánětlivého procesu při atopické dermatitidě jsou alergeny – látky ze vnějšího okolí nebo z vnitřního prostředí, které u zdravého člověka nezpůsobují žádné těžkosti. U atopika však mohou vyvolat nepřiměřenou alergickou odpověď – zánět.

Jaké projevy má atopická dermatitida?

• suchost kůže
• svrbění
• zánětlivá ložiska (zčervenání, loupání, otok, mokvání, strupy...)

 

Které faktory mohou vyvolat zánětlivou reakci? 

• Potraviny (potenciální alergeny: bílkoviny kravského mléka, vejce, obilniny, rajčata, celer, citrusy, mango, kiwi, čokoláda, kakao, koření, kyselé okurky, zelí, mořské ryby, exotické ovoce, ořechy, mák, med, sója…) – platí, že přecitlivělost je individuální (to znamená, že u každého pacienta to mohou být jiné potraviny), probiotika jsou prospěšná
• Roztoči, domácí prach
• Trávy, pyly – tzv. inhalační alergeny
• Srst zvířat (kočka, pes), peří
• Prostředí: – teplo (zpocení), písek, zahrada
• Roční období (zima)
• Detergenty (mýdla, saponáty, prací prášek, aviváž)
• Voda (bazény, chlorovaná voda, mořská voda)
• Kontaktní alergeny (kovy, vlna, kožešiny, čisticí prostředky, mýdla, parfémy, guma...)
• Infekce (akutní, chronické, fokální)
• Hormonální vlivy
• Stres, psychika

 

Kdy se objevuje atopický ekzém?

1. Kojenecký

• Projevuje se od 2.–3. měsíce života
• Zasahuje čelo, bradu, líce, okolí úst, nejdřív krk, končetiny

2. Dětský

• Objevuje se ve školním věku
• Zasahuje krk, ohyby končetin, články, zápěstí

3. Dospělý

• Zasahuje tvář, okolí očí, dekolt, ruky, chodidla
• Může mít podobu kontaktní alergické dermatitidy, dyshidrotického ekzému nebo malých forem ekzému (okolí očí, na ušních lalůčcích, na koncích prstů...)

Těhotenství, kojení a zavádění nových potravin u dětí

Pokud máte v rodině atopickou predispozici, doporučuje se činit opatření už v průběhu těhotenství. Vynechejte ze svojí stravy potraviny s potenciálem alergizovat. Na druhé straně se ale vyhýbejte přísným dietám. 

Ideální délka kojení je 6 měsíců. I v jeho průběhu se doporučuje vyhýbat se alergenům, protože přecházejí do mateřského mléka. Pokud používáte umělé mléčné formule, tak vybírejte ty hypoalergenní (HA). 

Příkrmy se doporučuje zavádět po 6 měsících života dítěte. Dělejte to ale postupně a sledujte přitom reakci kůže.

Novinkou v přístupu je tzv. imunologické okno. Jde o navození orální tolerance v 17.–26. týdnu života. V tomto čase se děťátku podává malé množství (jen ochutnat) ze všech jídel, i z alergenů. Důležité je si při tom vést dietní deník, aby se vysledovala individuální přecitlivělost na potraviny.

Jak se hodnotí závažnost ekzému?

Závažnost ekzému posuzuje odborník podle mezinárodní škály SCORAD, která zohledňuje míru suchosti, zarudnutí, mokvání, otoku, škrábanců, ztluštění a svědění pokožky. Pro hodnocení závažnosti ekzému se využívá mezinárodně stanovená škála SCORAD. V potaz bere tyto faktory: 

1. Suchost kůže:

2. Zarudnutí:

3. Sekrece:

4. Edém (otok):

5. Lichenifikace (ztluštění kůže):

6. Exkoriacie (škrábance):

 

Svrbění jako nepříjemný projev atopické dermatitidy

Zvláštním a velmi závažným tématem při atopické dermatitidě je svrbění. Je to vjemový signál kůže, kterým imunitní systém dává vědět, že se něco děje – rozbíhá se zánět, který může být i subklinický, to znamená bez viditelných zánětlivých ložisek.

Nespecifickými provokačními faktory jsou změny teploty a vlhkosti prostředí, zpocení, suchá kůže, nemožno opomenout psychický stres.

Následkem nepříjemného, neutěšitelného svrbění je mrzutost, u dětí i pláč, nesoustředěnost, nedostatek odpočinku, přerušování spánku. To vše vytváří velmi negativní vliv na kvalitu života nejen postiženého, ale i jeho okolí.

Zánětlivá ložiska ekzému svrbí, po poškrábání ale dochází k dalšímu poškození kožní bariéry, což vede k výraznějšímu zánětu, v jehož důsledku je svrbění citelnější. Vzniká začarovaný kruh, jehož rozseknutí vyžaduje zásah dermatologa – ideálně ve spolupráci s imuno-alergologem.