Vhodná dieta může ekzematikům výřazně pomoct

Že se snažíte léčit ekzém všemožnými krémy a pořád to není ono? Přemýšleli jste nad tím, že se vám může ekzém opakovaně vracet kvůli neodhaleným alergiím? Napadlo vás podezřívat i běžné pokrmy, které denně jíte? Jak jednoznačně zjistit, které potraviny Vám zhoršují ekzém? Pomocí diagnostické diety!

Hledáme příčinu ekzému

Atopický ekzém je multifaktoriální onemocnění. To znamená, že za ním může být skryto mnoho nejrůznějších příčin a spouštěčů. Někomu se ekzém zhoršuje jen v zimě, jinému v důsledku zapocení, stresu. Na stav kůže má vliv i váš věk, klimatická oblast, v níž žijete, znečištění prostředí, ale i chemické látky a plísně uvnitř vašeho bytu. Ženy mohou reagovat změnou ekzému i na hormonální výkyvy během menstruačního cyklu, při těhotenství a kojení. 

Velká část ekzematiků navíc trpí alergiemi a při kontaktu s alergenem pozorují i nápadné změny kůže(svědění, začervenání, vyrážky, obnovení už zahojených ložisek). Pro každého ekzematika by proto mělo být naprosto zásadní zjistit, na co přesně je a není alergický a tomu přizpůsobit svůj životní styl. 

Kromě alergie na pyly a zvířecí roztoče a prach je důležité vzít v potaz i možné potravinové alergie. Pylům se úplně vyhnout nemůžete, ale potravinovým alergenům ano. Léčba v podobě diety bez alergenních potravin pak může mít velmi dobré výsledky. 

Máte-li potravinovou alergii a nevíte o ní, možná se právě teď trápíte vleklými zdravotními potížemi úplně zbytečně. Stačí jen přijít na to, jaké potraviny vám vadí, a vyřadit je z jídelníčku. Výsledkem může být zmírnění svědění, ústup zánětu (nejen na kůži, ale i v dalších tělesných orgánech), a v důsledku toho i konec nevysvětlitelné únavy.

Některé alergie odhalíte snadno

Když se za půl hodiny po snězení určité potraviny osypete, otečete nebo na vás dolehne úporný průjem či zvracení, není těžké potravinovou alergii diagnostikovat. Příčina a následek jsou zřejmé. U takto jasné a rychlé alergické reakce (nejpozději do 2 hodin od kontaktu s alergenem) se jedná o tzv. IgE-mediovanou alergii. Ta se navíc dá velmi snadno ověřit i u alergologa, a to krevním testem na specifické IgE protilátky. 

Mezi další projevy potravinové alergie patří i svědění úst a jazyka, uší, otok jazyka a hrdla, kašel, sípání, náhlý astmatický záchvat dušnosti, závratě, úzkost, v extrémních případech i anafylaktický šok. Takovéto reakce může vyvolat např. arašíd, ryby, kravské mléko, vejce, pšenice, ořechy, mák, sezam, ale i některé druhy ovoce, zeleniny a koření. Alergik o svém problému ví a hlídá si složení potravin, aby v nich daný alergen nebyl obsažen. 

Jiná je situace u batolat, které se s běžnými pokrmy teprve seznamují. Každá nová potravina by proto měla být podána nejprve ve velmi malé dávce, aby případná alergická reakce nebyla fatální. Spoustu informací o zavádění příkrmů u atopiků najdete v samostatném článku zde: https://www.pravdyoatopii.cz/clanek/157-zavadeni-prikrmu-u-atopiku.

Pozor dejme i u dospělých, kteří poprvé v životě ochutnají některá exotická jídla (např. mořské plody, smažený hmyz, různé směsi koření). 

Nenápadná potravinová alergie se odhaluje hůř

IgEmediovaná alergie však může být i méně výrazná. Reakce nastane poměrně rychle, ale je méně nápadná. Dotyčný si neuvědomí, že je mu o něco hůř v souvislosti s jídlem, které před chvílí dojedl. Člověk může být najednou víc zahleněný, padne na něj únava, může se objevit bolest hlavy, kloubů, pokašlávání, lehké svědění kůže. Pokud alergika vyloženě nezačne bolet břicho, svoje potíže si s jídlem nemusí vůbec spojovat. A když má postižený alergii na potravinu, kterou jí denně, logicky pak trpí vleklými zdravotními potížemi pořád. 

Ještě hůře se odhaluje non-IgE-mediovaná alergie. Alergická reakce nastává až s velkým časovým zpožděním (za 2–48 hodin). Může se objevit ekzém, vyrážka, ale i zažívací potíže (průjem nebo zácpa), dýchací potíže, nervozita, úzkost, bolesti hlavy, svalů nebo kloubů. Jenže koho by napadlo hledat příčinu takových příznaků ve včerejším, nebo dokonce v předvčerejším jídelníčku? Situace je komplikovaná i kvůli tomu, že u non-IgE alergie nelze v krvi detekovat žádné typické protilátky, takže testy na alergologii vyjdou negativní. A opět, máte-li neodhalenou alergii na potravinu, jež konzumujete pravidelně, trápí vás nevysvětlitelné potíže dlouhodobě. Jenže jak z toho ven?

Diagnostická dieta 

K odhalení potravinových alergií nejlépe poslouží diagnostická dieta, zvaná též jako dieta eliminačně-expoziční. Její podstatou je eliminace (vyloučení) podezřívaných alergenů a následná expozice, což je záměrná konzumace alergenu. 

Když jste na daný alergen skutečně alergičtí, během eliminace (tedy diety bez daného alergenu) se váš zdravotní stav začne postupně zlepšovat. Zlepšení ekzému (ale i dalších potíží) můžete pozorovat za pár dnů, ale někdy až za delší dobu, jakmile se váš vyčerpaný organismus začne regenerovat. Proto je důležité dodržovat striktní dietu bez alergenů u dětí minimálně 2 týdny, u dospělých 1 měsíc. Eliminace musí být úplná, nestačí alergen jen omezit, efekt diety by pak nebyl dostatečný. Čtěte proto pečlivě složení všech potravin (i nápojů, doplňků stravy a léků). 

Že se vám bez alergenu ulevilo, může být náhoda. Třeba zrovna polevila pylová sezóna, doléčili jste se z virózy, jste na tom psychicky lépe. Anebo naopak, když vám ani po měsíci bez dané potraviny není o moc lépe, ještě to nic neznamená. Možná jste alergičtí na víc složek jídla současně a nevyřadili jste během eliminace všechny alergenní potraviny. Proto po eliminační fázi musí vždy následovat expoziční test. Ten vám pomůže objektivně ověřit, zda na daný alergen skutečně alergicky reagujete.

Expoziční test provedete tak, že záměrně zase začnete vyřazený alergen konzumovat. A to ve zvyšujících se dávkách a tak dlouho, dokud nedojde k evidentnímu zhoršení stavu.  

Chce to systém

Každý z nás konzumuje desítky, možná i stovky různých složek jídel. Alergii můžete mít na mléčné výrobky, vejce, pšenici i další obiloviny, luštěniny (především sója a arašíd), ořechy, semena, ovoce, zeleninu, dokonce i na různé druhy masa, ryb, olejů, koření a potravinových aditiv. Jak tedy diagnostickou dietu sestavit, abyste měli co jíst?

Pokud trpíte zdravotními potížemi v podstatě pořád, zkuste se zaměřit na potraviny, které jsou běžnou součástí vašeho jídelníčku. Vysaďte na měsíc zkusmo jen pár surovin současně (např. mléko, vejce) a naplánujte si expoziční testy s každou vysazenou surovinou zvlášť. To znamená, že při expozici budete jíst několik dnů za sebou první vysazenou potravinu, a až po několika dnech zavedete další. To proto, abyste jasně rozlišili, na kterou z vyřazených potravin budete skutečně alergicky reagovat. Pokud objevíte skutečný alergen, vysaďte ho dlouhodobě, a případně pátrejte další diagnostickou dietou dál, jaká další potravina vám ještě vadí.

Když máte zhoršený ekzém jen občas (popř. máte jiné podezřelé potíže), můžete reagovat na potraviny, které jíte pouze příležitostně. Veďte si proto potravinový deník, kam si budete zapisovat vše, co jíte a pijete, a také aktuální stav ekzému a další příznaky. Časem třeba objevíte spojitost s příčinnou potravinou. Tu pak ještě ověřte pomocí výše popsané eliminačně-expoziční diety.

U malých dětí s ekzémem jsou potravinové alergie častější než u dospělých. I plně kojené miminko může mít těžký atopický ekzém jen kvůli alergenům, které se do mateřského mléka dostávají ze stravy jeho matky. Diagnostickou dietu pak drží maminka a může tak efektivně vysledovat jednotlivé alergie u svého dítěte. 

Má smysl se trápit dietami?

Pokud vás nebo vaše dítě trápí závažný ekzém a další zdravotní problémy, je dobré pátrat po příčině. Je to většinou běh na dlouhou trať, ale váš život za to stojí. Učte se znát své tělo a přemýšlet o svých potížích komplexně, hledejte spouštěče potíží pomocí jednotlivých kroků. Když díky diagnostické dietě vysledujete, že určitá potravina vám žádné potíže nezpůsobuje, i to je důležité zjištění. Budete vědět, od čeho se odrazit. 

Nepouštějte se ale do extrémních diet, při kterých musíte dlouhé týdny přežívat třeba jen o třech potravinách. Organismus z takto chudé stravy nemá šanci získat dostatek živin a mikronutrientů a i vaše psychika by to těžko zvládla. Raději postupujte rozumně a systematicky, ideálně ve spolupráci s alergologem. Vyřazujte jen pár podezřelých potravin a následně ověřujte expozičním testem, zda na ně skutečně reagujete. Co jednomu člověku prospívá, to může jinému způsobit alergickou reakci. Hledejte proto svou vlastní cestu ke zdraví.

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem.