Zavádění příkrmů u atopiků

Kojenci s atopickým ekzémem, ale i děti, u jejichž přímých příbuzných se rozvinulo alergické onemocnění, mají vyšší riziko, že na některé potraviny budou reagovat alergicky. Jak postupovat s prvními příkrmy, abychom případnou potravinovou alergii poznali? Jak je to s pšenicí, vajíčkem a mléčnými výrobky? Je lepší je vyzkoušet co nejdřív, nebo alergeny pro jistotu dítěti vůbec nedávat?

Kdy začít

Vhodná doba, kdy začít miminko seznamovat s novými chutěmi, je mezi ukončeným čtvrtým a šestým měsícem. U nedonošených dětí a dětí nemocných (chronické koliky, krev ve stolici, průjmy, reflux, gastroenteritida atd.) záleží na jejich zdravotním stavu a psychomotorickém vývoji. Rozhodnutí proto konzultujte s vaším pediatrem nebo odborným lékařem. 

Individuálně postupujeme i u dětí s prokázanými potravinovými alergiemi už během prvních čtyř měsíců života. (Ano, i u plně kojených dětí se dá zjistit silná alergie tak, že dítě alergicky reaguje i na stopy alergenu, které se do mateřského mléka dostaly ze stravy matky.)

Cílem prvních příkrmů není nahradit či významně omezit kojení nebo dávky umělého mléka. Učíme děti novým chutím a sledujeme případné alergické reakce. Velikost porce není důležitá, každá lžička se počítá.

Připravme se na to, že typický kojenec bude příkrmy jen ochutnávat a většinu energie bude ještě dlouhé měsíce čerpat z mléka. Nechte na dítěti, jaké množství jídla bude ochotné sníst. Nesrovnávejte ho se stejně starým miminkem od kamarádky. Mezi půlročními (ale i ročními) dětmi jsou v tomto ohledu veliké rozdíly. Některé zvládnou sníst celou misku příkrmu, napijí se vody a jsou spokojené. Jiné spolknou jen pár soust a stále dávají přednost mléku. I to je v pořádku, množství mléka neomezujeme.

Čím začít

Jako první příkrm zařaďte tepelně upravenou zeleninu (cuketa, dýně, brokolice, květák, kedlubna, červená řepa, batát, špenát, mangold, zelí, čínské zelí, kapusta, tuřín, vodnice, mrkev…). Zelenina by měla být bez slupky a dobře uvařená do měkka. Přidejte k ní pár kapek kvalitního oleje, aby se vstřebaly i vitamíny rozpustné v tucích. Syrovou zeleninu (okurku, nastrouhanou kedlubnu, mrkev apod.) dejte až o pár měsíců později, je totiž hůře stravitelná. 

Nezačínejte kořenovou zeleninou, ta je oproti cuketě, dýni nebo brokolici z hlediska možné alergické reakce rizikovější. I když je v našich končinách zvykem dát jako první příkrm mrkev, nechte ji raději až na později, kdy už budete mít zavedeno víc druhů zeleniny. Nespěchejte také s podáváním lilkovitých plodů (brambor, rajče, paprika a lilek), ty v rámci zeleniny rovněž patří mezi potenciální alergeny. 

Pamatujte ale, že absolutně bezpečná potravina není pro alergika žádná. Proto každou novou potravinu dávejte alespoň tři dny za sebou, než zařadíte další. Jen tak jednoznačně poznáte, který alergen potíže způsobil.

Čím pokračovat

Se zeleninou můžete začít kombinovat přílohové potraviny – jáhly, pohanku, rýži, ovesné vločky, brambory, ječné kroupy, kukuřici a pšenici (kuskus, bulgur). Stále pamatujte na to, že do příkrmu patří i troška tuku.

Jakmile jste zavedli alespoň pár druhů zeleniny a příloh, můžete se pustit do vaření vývarů z libového masa. Dobře tolerován bývá králík, krůta a obvykle i vepřové maso (např. kýta). Pokud víte, že má dítě alergii na bílkoviny kravského mléka (ABKM), buďte opatrní při zavádění hovězího masa. Menší část dětí s ABKM má zkříženou alergii i na hovězí a telecí. Při alergii na vajíčka je také o něco vyšší riziko, že dítě bude alergicky reagovat na kuřecí maso, popřípadě i jinou drůbež. 

Vývar vařte bez soli, bez koření, stačí jen jednu hodinu, aby v něm nedošlo k nárůstu histaminu. Dítě může ochutnat vývar jen čistý nebo s oblíbenou zeleninou, jáhlami, rýží, bezvaječnými nudlemi apod. Brzy poté přidávejte i nadrobno nakrájené nebo ve vývaru rozmixované kousky masa. 

Kombinací několika druhů vařené zeleniny, masa a obilovin už nyní vykouzlíte poměrně pestrou paletu pokrmů. Tento typ příkrmů je vhodný nejen k obědu, ale i k večeři. 

Ovoce

Ačkoliv se dříve ovocné šťávy dávaly kojencům jako první příkrm, dnes se to nedoporučuje. Ne že by to bylo pro miminko nezdravé, ale jde o sladkou chuť. Dítě si na ni může velmi rychle zvyknout a je vyšší riziko, že později nabízenou zeleninu a maso bude odmítat. 

Jako první ovoce zvolte jablka. Ty uvaříme bez slupky a bez jádřince v troše vody nebo na páře. Další druhy ovoce zvolte podle sezóny a dostupnosti – hrušky, švestky, třešně, meloun, banán, borůvky, maliny, jahody, meruňky, broskve, později i citrusové plody.

Ovoce se dá velmi dobře kombinovat s obilnými kašemi (jahelná, rýžová, ovesná, pohanková, kukuřičná). Ovoce kaše lehce osladí bez přidání řepného cukru a vytvoří chuťově příjemnou snídani. 

Jak je to se zaváděním lepku, vajec, mléka a dalších rizikových alergenů

Dosavadní výzkumy ukázaly, že zavádění mléčných výrobků, pšenice a vajec až po prvním roce věku nijak nesnižuje riziko případné alergické reakce. Naopak alergologové doporučují vyzkoušení těchto potravin zbytečně neodkládat. Čím dříve si děti zvyknou na pestré chutě, tím lépe. A nejen to. Pokud se na některou z potravin v příkrmu projeví u miminka evidentní alergická reakce, může nám to pomoct u kojeného dítěte rozklíčovat, proč má vleklé zdravotní problémy. Setkávalo se totiž s určitým množstvím alergenu v mateřském mléce. Pak může pomoci, když daný alergen vysadí ze svého jídelníčku i kojící matka.

Příklad z praxe

Naše Anežka měla od druhého měsíce atopický ekzém. Protože byla plně kojená, vysadila jsem jako kojící matka ze svého jídelníčku nejrizikovější alergeny – kravské mléko a vajíčka. Ekzém se zlepšil jen málo. V pěti měsících dostala Anežka do pusy malý drobek rohlíku, který neobsahoval mléko ani vejce. Začala plakat, působila velice nervózně, během pár minut jí zrudly tváře a do večera se výrazně zhoršil ekzém po celém těle. Tato brzká expozice pšenici jí sice přivodila nepříjemný zážitek, ale ukázala, že Anežka má silnou alergii na pšenici. Díky tomuto zjištění jsem okamžitě vysadila pšenici i ze své stravy. Během pár dní se kojené Anežce kůže zklidnila, ustoupilo svědění a ekzém pak postupně začal blednout a mizet. Brzká expozice pomohla odhalit alergii, o které jsme neměli tušení.

U zavádění vejce je bezpečné začít pouze žloutkem. I na něj může být alergie, ale není tak častá jako na bílek. Vejce dobře uvaříme ve skořápce, oloupeme a vydloubneme z něj žloutek. Kousek vařeného žloutku pak rozdrobíme do zeleninového příkrmu nebo do vývaru. Každý den zvyšujeme množství žloutku v jídle. Po čase pak můžeme vyzkoušet celé vejce. Nejpraktičtější je dát dítěti ochutnat kousek vaječné těstoviny. Až poté zkusíme rozkvedlat celé vejce do zeleninové polévky.

Při zavádění kravského mléka začneme mléčnými výrobky, které obsahují co nejméně bílkovin. To proto, že alergickou reakci způsobují právě ony (syrovátka, kasein ad.). Máslo je tvořeno minimálně z 80 % tukem, bílkoviny tvoří jen cca 1 %. Jako první proto můžeme zkusit přidat k už zavedeným potravinám kousíček másla. Pokud máslo projde bez alergické reakce, připravíme dítěti pokrm s tzv. pečeným mlékem. Syrovátkové bílkoviny jsou totiž termolabilní a při dostatečném tepelném zpracování degradují takovým způsobem, že už alergikovi nevadí. Dostatečné tepelné zpracování probíhá při alespoň 180 °C po dobu minimálně 20 minut. To docílíme přidáním mléka do těsta na muffiny či jiné pochutiny. Dítěti dáme ochutnat napoprvé jen drobek pečiva s mlékem, každý další den pak navyšujeme množství. Až poté zkusíme plnotučný bílý jogurt. Pokud zjistíme, že dítě toleruje pečené mléko, ale jogurt už ne, je pravděpodobné, že má alergii pouze na syrovátkové bílkoviny. Děti, které netolerují ani pečené mléko, bývají alergické i na termostabilní kasein.

U pšenice nehraje tepelné zpracování roli. Možností, jak seznámit dítě s pšenicí, je spoustu – pšeničná krupice jako zavářka do polévky, kuskus do zeleninového příkrmu, bezvaječné nudle či jiné těstoviny. Pokud zavádíte pšenici ještě před vajíčkem, ujistěte se, že používáte těstoviny opravdu bezvaječné. Když byste totiž začali běžnými vaječnými nudlemi a objevila by se alergická reakce, nebylo by z toho jasné, zda je to reakce na pšenici, nebo na vajíčko.

Potenciální alergen jsou i ořechy. Malému dítěti nedáváme ořechy vcelku, hrozí riziko udušení. Mleté ořechy se ale dají bez problémů přidat do obilných kaší nebo pečiva. Každý druh ořechu vyzkoušejte zvlášť. Může se stát, že alergická reakce se objeví jen na některý druh ořechu. 

Arašídy lze zavést do jídelníčku prostřednictvím arašídového másla. Pamatujte, že pražené arašídy mají silnější alergenní potenciál než syrové.

Jak poznat alergickou reakci

Alergická reakce na potravinu se může projevit mnoha různými způsoby. Dítě může mít jen některé z uvedených příznaků:

  • zvracení
  • silný průjem
  • hleny a krev ve stolici
  • kolika, bolest břicha, nadýmání, zácpa
  • kopřivka
  • svědění
  • alergický zánět spojivek
  • kontaktní zánět kůže
  • zhoršení už zklidněného atopického ekzému
  • otoky víček, rtů, hrdla
  • rýma, kašel
  • sípání, záchvat dušnosti
  • neklid, bolest hlavy, úzkost, panika
  • anafylaktický šok

Za jak dlouho po konzumaci alergenu dojde k alergické reakci

U IgE mediované alergie nastává reakce na potravinu za pár minut, nejpozději do dvou hodin. Tento typ alergie proto snadno poznáte a bez problémů si uvědomíte, po jakém jídle reakce nastala. Potíže s identifikací alergenu mohou nastat u non-IgE mediované alergie. Tam totiž nastane alergická reakce později než za dvě hodiny. Může to být tentýž den, následující den, ale i za 48 hodin. Proto je důležité každou novou potravinu zařazovat alespoň 3 dny za sebou. Jen tak totiž dokážeme vypátrat, který alergen za náhlé zhoršení zdravotního stavu dítěte může. 

Když se potravinová alergie prokáže

Potravinových alergiků u nás v posledních letech přibývá. Když zjistíte, že mezi ně patří i vaše dítě, neberte to jako katastrofu. Vždycky je lepší přijít na příčinu potíží než o alergii nevědět a mít doma nešťastné dítě s kopřivkami, ekzémem nebo věčně bolavým bříškem. Lék je přitom jednoduchý – vyřadit prokázaný alergen z jídelníčku. Ve spolupráci s pediatrem nebo alergologem pak po nějaké době budete moci daný alergen opatrně vyzkoušet znovu. U většiny dětí totiž potravinové alergie s věkem odeznívají. A to je přece moc dobrá zpráva!

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem. 

3.4000

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít i tyto články