Očima mámy: Alergii na pšenici je často těžké poznat

Děti s atopickým ekzémem trpí potravinovými alergiemi mnohem častěji než zbytek populace.

Malí alergici na pšenici ale mají na rozdíl od celiaků solidní šanci, že se své alergie časem zbaví a pšeničné výrobky budou moct jednou bez problémů konzumovat.

Už jste asi slyšeli o nemoci zvané celiakie. Je to dědičné autoimunitní onemocnění, které se projevuje nejčastěji zažívacími potížemi (nadýmání, bolesti břicha, průjmy, hubnutí, chudokrevnost) a časem i chronickým zánětem tenkého střeva. Jde v podstatě o intoleranci lepku, tedy o neschopnost těla správně strávit lepek. Léčba je jednoznačná – celoživotní bezlepková dieta.

bezlepkové jídlo

Veřejnost ale mnoho neví o dětské alergii na pšenici. Alergik na pšenici může být citlivý na lepek, ale klidně i na úplně jinou složku pšenice. Při alergologických testech na lepek pak mohou být výsledky negativní, přestože pacient má po konzumaci pšenice evidentně alergické problémy.

Příznaky mohou přijít i později

Po požití pšenice může nastat rychlá alergická reakce s některým z typických alergických příznaků (za pár minut po konzumaci svědění, otok hrdla, dechové potíže, kopřivka, prudká bolest břicha, zvracení, průjem, zarudnutí atopického ekzému, v závažných případech i anafylaktický šok). Souvislost s konzumací pšenice je pak hned jasná.

Někteří alergici mají ale opožděnou alergickou reakci. Může se projevit třeba jen zvýšeným svěděním atopického ekzému i po více než 24 hodinách po kontaktu s alergenem. Ne každého pak napadne, že pomalé zhoršování ekzému způsobila konzumace pšeničných potravin během předchozích dnů.

„Někteří alergici mají ale opožděnou alergickou reakci. Může se projevit třeba jen zvýšeným svěděním atopického ekzému i po více než 24 hodinách po kontaktu s alergenem."

To byl případ i mých synů, kteří měli atopický ekzém už od 2. měsíce věku. Kubíčkova i Matýskova kůže reagovala výrazným zarudnutím na kravské mléko v mé stravě – poctivě jsem je totiž kojila. Kravské mléko jsem proto velmi rychle vyřadila z jídelníčku. Alergii na pšenici se mi podařilo odhalit až po dlouhých dvou letech trápení. Když kluci snědli i celý krajíc chleba, žádná výraznou alergickou reakci jsem u nich nepozorovala. Bylo mi ale divné, že se jim atopický ekzém, a především nesnesitelné svědění s věkem nelepší, spíš naopak.

Když měli kluci už víc než 2 roky, zkusila jsem je nechat týden úplně bez pšeničných výrobků. Eliminační dieta zabrala. Obrovská zarudlá ložiska ekzému začala blednout a zmenšovat se. Po týdnu kluci dostali k snídani chleba a na oběd těstoviny. Ekzém byl večer naprosto stejný jako ráno. Až další den byla znovu viditelná svědící ložiska ekzému, která rudla a otékala.

I při opakovaných pokusech se ekzém choval naprosto stejně. Po 20 hodinách od konzumace pšenice začalo nejdřív nenápadné svědění a postupně pak i „oživení“ ložisek ekzému. Kluci podstoupili na alergologii krevní i kožní testy, ale pšenice vyšla negativní. Paní doktorka proto do zprávy napsala non IgE alergie na pšenici.

alergie na pšenici

Alergie na pšenici nemusí být celoživotní

U nejmladší Anežky jsme, naštěstí, netápali tak dlouho. I ona měla už od 2 měsíců atopický ekzém a zdálo se, že se jí stav kůže horší v souvislosti s tím, co jím já jako kojící matka. V pěti měsících života se u Anežky naplno projevila alergie na pšenici.

Po konzultaci s alergoložkou dostala Anežka do pusinky kousek pšeničného pečiva bez mléka a vajec. Zakrátko začala být neklidná, na tváři jí viditelně zrudl a otekl atopický ekzém. Potravinový alergen byl odhalený. Později to potvrdily i alergologické krevní testy na specifické IgE protilátky a rovněž kožní test na předloktí. Znamenalo to dietu bez pšenice nejen pro Anežku, ale i pro mě.

Potravinová alergie u dítěte většinou ale nebývá celoživotní. I u nás to vypadá nadějně. Dnes jsou Anežce 3 roky. Je stále kojená, ale její organismus už zvládá malé množství pšenice. Já už jím všechno, aniž by se to negativně projevilo na kojené dceři.

Anežka, ale i její bráchové mohou jíst sekanou s trochou strouhanky nebo třeba polévku lehce zahuštěnou klasickou zásmažkou. Na obyčejném krajíci chleba nebo rohlíku si zatím nikdo z nich nemůže pochutnat, ale vidím to pozitivně. Hlavní je, že se množství pšenice, kterou děti snesou, postupně zvyšuje.

Malé dítě už dokáže pochopit, proč je potřeba se mazat

Pročtěte si také

Co dělat, když se malé děti nechtějí mazat

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem. 

5.0000

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít i tyto články