Jak pomoct dítěti s atopií zvládnout omezení v životě

Atopické děti čelí v každodenním životě mnoha omezením. Ta mohou mít vliv na jejich psychickou pohodu, ale i na vrstevnické vztahy či sociální status.

V případě atopie je omezení mnoho: neustálé vyhýbání se dráždivým podnětům, zejména slunci, denní péče o ekzémem postižená místa či speciální péče, kterou dítě potřebuje.

Děti s diagnostikovanou atopií si zřejmě také často kladou otázku: „Proč zrovna já?” V kolektivu se mohou cítit osamělé, izolované. V jiných situacích se mohou stát „nechtěným“ středem pozornosti, která se upíná ke vzhledu jejich pokožky. Proto je nezbytnou součástí péče o atopické dítě zejména péče o jeho duševní pohodu a prožívání těchto každodenních situací.

Jak mohou rodiče své dítě podpořit?

Klíčem ke zvládnutí života s omezeními je především podpora komunikace dítěte a rodiče, vzájemná důvěra a schopnost sdílet prožitky každodenního života. Pokud bude mít dítě k rodiči důvěru a nebude mít strach s rodiči o svých pocitech mluvit, bude pro rodiče mnohem snazší porozumět svému dítěti a jeho starostem.

matka a dítě

Umění naslouchat je základ

Umění naslouchat je zdánlivě banální schopnost, ale nesmírně důležitá. Dítě, které se cítí „odlišné“, touží být vyslyšeno. Touží mít možnost vypovídat se ze svých pocitů a prožitků. Nemusí se vždy jednat jen o starosti, ale také o radosti, o které se chce podělit.

V toku každodenního života se často zaměřujeme jen na to zdánlivě důležité. Strach o dítě ale může ovlivňovat naši komunikaci směrem k dítěti: Dotazy na stav pokožky, připomínání péče o ekzém a zvýšená opatrnost. To vše v dítěti vytváří pocit, že je „jiné“ a že s rodiči nemůže sdílet hezké zážitky svého každodenního života. Zároveň se prohlubuje komunikační propast mezi rodičem a dítětem. Dítě tak své pocity radši nesdílí, aby se vyhnulo připomínkám a obavám rodiče. To může vést k uzavření se do sebe.

Otevřenost a naslouchání dítěti ve všech oblastech jeho života může podpořit vzájemnou komunikaci a zejména důvěru ve vztahu dítě–rodič. Neptejte se, ale zajímejte se. Snažte se trávit čas tím, co dítě baví a co má rádo. Naslouchejte mu u toho a vnímejte ho.

Jak pomoct dítěti přijmout ekzém?

Stejně jako v případě jiných zdravotních potíží, i u ekzému je důležité diagnózu přijmout. Naučit se s ní žít a v nejlepším případě ji mít rád. Děti mají výbornou představivost, jsou kreativní a mají rády pohádky či příběhy. Zkuste této schopnosti využít a seznamte dítě s ekzémem prostřednictvím pohádky či příběhu. Dítě se tak může s postavou z pohádky identifikovat a svou odlišnost proměnit ve výjimečnost.

Pracovat můžete také s fantazií dítěte: zkuste společně ekzému vymyslet jméno či přezdívku a přijměte ho jako nového člena rodiny či kamaráda dítěte. Je třeba se zajímat i o druhé členy rodiny, být na ně opatrní a pečovat o ně, stejně jako o ekzém. Takovéhoto kamaráda si pak můžete společně zkusit nakreslit či vyrobit z papíru apod.

máma a dcera

Vnímejte pocity osamocení a ztrátu sebedůvěry

Atopické děti mohou čelit pocitům osamocení. Zejména v kolektivu, kdy nemohou trávit tolik času s ostatními dětmi na slunci či hrát s nimi kontaktní hry. V souvislosti s atopií dítěte mohou i dospělí pociťovat strach a být tak přehnaně úzkostní či ochranitelští. Tímto mohou nevědomě přispívat k pocitu osamocení a srážet sebedůvěru dítěte, které se už tak cítí „odlišné“ či zranitelné.

Děti mohou samy sebe vnímat jako neoblíbené, zažívat odmítnutí od vrstevníků a přitom uvnitř touží po přijetí a kamarádech. Z tohoto důvodu může atopie jít ruku v ruce s nízkou sebedůvěrou. Děti si nevěří, mohou být nemluvné či mít potíže s navazováním kamarádských vztahů. Vzhledem k projevům atopie mohou být také citlivější či podrážděné.

Jako rodiče vnímejte, jak se vaše dítě projevuje, pozorujte ho v kontaktu s vrstevníky a snažte se posilovat jeho sebevědomí. Nechte dítě zapadnout do kolektivu – neupozorňujte na jeho zdravotní potíže, vyhněte se přehnanému ochranitelskému chování, zejména v přítomnosti ostatních dětí. Pokud máte podezření, že je dítě obětí posměšků či nadávek, proberte situaci s třídním učitelem a s dítětem si načrtněte možnosti, jak se bránit.

Nezakazujte dítěti společný čas s vrstevníky, ale snažte se vždy vymyslet kompromis. Například pokud je pozvané na venkovní akci, pokuste se s pomocí dítěte uspořádat vlastní oslavu či program ve vnitřních prostorách a pozvat jeho kamarády. Buďte kreativní a podporujte vrstevnické vztahy svého dítěte. Nezapomínejte na pochvaly a posílení samostatnosti i v oblasti péče o ekzém.

Přijetí potřebuje každé dítě

Pročtěte si také

Jak zvýšit sebevědomí dítěte a připravit ho na nový kolektiv

Tip: Ekzém může i spojovat. Zkuste spolu s dítětem vyhledat podpůrnou skupinu dětí s podobnými obtížemi či se propojte s rodinami dětí skrze sociální sítě.

Nebojte se být upřímní a otevření i vy k dítěti

Upřímnost je mocná čarodějka. Pokud máte o své dítě strach či vás trápí jakékoliv obavy, zkuste se svěřit s vašimi pocity. Měli jste špatný den v práci? Nechte se obejmout a společně vymyslete, co může pomoct na špatnou náladu. Zapojit můžete i zbytek rodiny. Cítíte radost? Projevte ji. Všimli jste si, že je vaše dítě poslední dobou smutné – zajímejte se.

Ve výchově dětí je velmi důležitý náš přístup k životu, prožívání, ale i to, jak fungujeme ve vztazích s druhými. Proto to, co z nás vyzařuje, dítě přejímá. Snažte se být pro své dítě inspirací – popovídejte si o tom, co v určitých situacích pomáhá vám a jak se s tím vypořádáváte.

Buďte k dítěti otevření i v tématu atopie. Pokud má otázky, hledejte společně odpovědi. Mějte trpělivost. Jestli dítě potřebuje více času se svými pocity bojovat, dopřejte mu ho a buďte mu oporou. Upřímnost není vždy jen o verbální stránce, velkou službu udělají i „tiché“ doteky či objetí.

smutné dítě

Kdy je potřeba zpozornět?

Vypozorovali jste, že je vaše dítě poslední dobou uzavřenější než dříve? Je plačtivé či podrážděné? Začalo více zlobit? Zhoršil se ekzém či se přidaly jiné psychosomatické potíže jako bolesti bříška nebo hlavy? Zkuste vypátrat, co stojí za změnou v chování či emotivitě dítěte. Děti jsou velmi vnímavé k jakékoliv změně, a to i k té, které jste nepřisuzovali důležitost.

Můžete se také pokusit zapátrat ve školním prostředí – spojte se s třídní učitelkou a zajímejte se o to, jak se dítě projevuje v třídním kolektivu. Zaměřte se na stravu a spánek – jestli vaše dítě netrpí nechutenstvím či nemá noční můry. Stejně jako každý, i dítě má nárok na změnu nálady či se může do sebe uzavřít. I navzdory tomu pocity dítěte nezlehčujte a mějte pro ně pochopení. Neřešené problémy dítěte se mohou lehce překlopit do úzkostných či depresivních stavů a oslabit imunitu dítěte. Oceňte dítě, pokud se vám se svým trápením svěří.

Pokud tento stav trvá delší dobu a nepodařilo se vám zmapovat příčinu změny chování dítěte, nebojte se obrátit se na dětského psychologa. Děti se mnohdy spíše svěří se svými starostmi „neutrální“ osobě, protože nechtějí rodičům přidělávat starosti. Psycholog vám poskytne odborné poradenství, podporu a může vám také doporučit další odbornou péči, je-li potřeba. Pokud na psychologickou pomoc dojde, snažte se s dítětem promluvit o tom, co psycholog dělá, čím se zabývá a proč k němu jdete. Zkrátka dítě na návštěvu připravte. Děti mohou totiž návštěvu u psychologa vnímat jako trest či to mohou brát jako vlastní selhání.

Tip: Zkuste zapojit dítě do výběru psychologa. Pokud již máte vybráno, sdílejte s dítětem jméno, zajímejte se, zdali se chce na něco zeptat či potřebuje něco o návštěvě u odborníka vědět.

Pozor! Dětská deprese se může projevovat zcela odlišně než deprese u dospělých. Kromě již zmíněných psychosomatických potíží se často dětská deprese pojí s poruchou chování, s agresivitou obrácenou proti druhým nebo proti sobě. Dítě se může zdát podrážděné, reaguje nepřiměřeně, někdy agitovaně, hyperaktivně. Může také ničit věci, ubližovat druhým, jindy se naopak zcela stáhne ze sociálních situací.

Život s atopií není snadný. Jeho kvalitu však můžete výrazně ovlivnit k lepšímu. Nezapomínejte na pravidelnou komunikaci, otevřenost ve vztahu s dítětem a poskytnutí potřebné opory a porozumění. Vše je řešitelné. A není třeba být přísní k sobě ani k dítěti. Pokud si s něčím nevíte rady či cítíte, že něco není v pořádku, vždy se můžete obrátit na odborníka. Nezapomínejte ale na péči o sebe, protože spokojený rodič = spokojené dítě.

I dítě s atopickým ekzémem může být šťastné

Pročtěte si také

Očima mámy: Může mít dítě s atopickým ekzémem šťastné dětství?

4.8000

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít i tyto články