Co dělat, když se malé děti nechtějí mazat

Promazávání je důležitou součástí péče o atopický ekzém. Jenže co když dítě vaši péči o nemocnou kůži odmítá?

Jít na to po dobrém, nebo po zlém? A jak udělat z promazávání oblíbenou hru?

S miminkem si povídejte

Atopický ekzém se může objevit hned v prvních měsících života dítěte. Pro rodiče je to těžké období, protože k náročné péči o miminko se přidávají ještě starosti o jeho zdraví. Rodiče mohou být nejistí, jak se o nemocnou kůži děťátka starat, jak často koupat a promazávat, jaké krémy a přísady do koupele používat. Proberte své obavy s vaším pediatrem nebo kožním lékařem a věřte, že postupem času se všechno naučíte.

Přestože se může zdát, že miminko slovům nerozumí, zvykněme si hned od začátku na děťátko mluvit, vysvětlovat mu, co děláme a proč. Správná péče o kůži je důležitá a může rozvoj ekzému o něco zpomalit hned na začátku.

Dokud ho ekzém nesvědí, může maminka promazávat pokožku v klidu, beze spěchu. Promazávání se může stát příjemnou masáží, která prohloubí krásný vztah mezi dítětem a rodičem. A aby byla péče o kůži příjemnou aktivitou, načasujte koupání a promazávání do doby, kdy je miminko klidné a v dobré náladě.

Horší to je, když ekzematická kůže začne svědit. Děťátko se během pár měsíců naučí používat ruce, a dokonce i nohy k tomu, aby si rozškrabalo už tak podrážděná ložiska ekzému. Při promazávání pak musí maminka postupovat rychle a co nejdřív po promazání svědivá místa zase ukrýt pod oblečení nebo obinadla. Rodiče mohou při promazávání odvést pozornost dítěte od škrabání jinam. Dáme děťátku do každé ruky něco podržet, děláme legrační obličeje nebo různé zvuky zvířátek. 

Při mazání může asistovat i starší sourozenec. Nebude se díky tomu cítit odstrčený, nebude žárlit a naopak se naučí, že o nejmenšího člena rodiny musíme s láskou pečovat.

Batolecí vzdory

Batolecí období přináší rodičům mnoho radostí, ale i komplikací. Dítě umí utíkat, vzdorovat, vztekat se. Zjišťuje, kde jsou hranice mezi povoleným a zakázaným. I promazávání kůže se může stát aktivitou, vůči níž se začne bouřit. 

Některé děti ocení, když dostanou možnost výběru. „Chceš se dnes namazat tímhle krémem, nebo tím druhým?“ Chytrý rodič má připravené krémy podobné, nebo i totožné v různě velkém balení, aby dosáhl svého a dítěti zároveň umožnil podílet se na rozhodování. Aby bylo mazání veselejší, můžeme dítěti malovat krémem na kůži různé obrázky, říkat společně básničky, zpívat si.

Období „Já sám!“ můžeme při promazávání také využít ku prospěchu. Dítěti dáme k dispozici emoliencium, aby mělo pocit, že je už velké a zvládá to samo. Pokud ale máme od lékaře i krém s kortikosteroidy nebo antibiotiky, buďme opatrní, aby se dítěti nedostal do rukou. Dodržujme přesné dávkování podle pokynů lékaře.

A když přece jen nastane situace, kdy je dítě vzteky bez sebe a při mazání prostě nechce spolupracovat? Většinou nefungují zákazy typu „Nebreč! Nerozčiluj mě! Necukej sebou!“ Dítě řve o to víc, rodič chtě nechtě zvyšuje hlas, vyhrožuje tresty, nejradši by dítěti naplácal a je z toho zbytečná scéna. Raději volme cestu rodičovského klidu bez agresivity. Děti chování nás dospělých napodobují. Pokud je dítě v afektu, mluvme na něj trpělivým hlasem: „Jsi rozčilený? Potřebuješ se z toho vykřičet? Tak dobře, zakřič si, vyplakej se z toho vzteku. Já počkám.“ Uvztekaný a unavený dvouleťák bude časem dobu křiku zkracovat a naučí se řešit problémy s klidem jeho rodiče. A mazání se pro něj nestane činností, která je spojena s nepříjemnými zážitky.

Předškolák miluje zábavu

Od 3 let už dítě může chodit do mateřské školy, dokáže se samo oblékat, nakrmit, popovídat si s ostatními o svých pocitech, radostech i starostech. Zajímá se o svět kolem sebe, o jeho příčiny a následky. Dokáže pochopit, proč se má mazat, jak to jeho kůži prospívá a co by se stalo s jeho ekzémem, kdyby se přestalo mazat. Vysvětlujme, chvalme dítě za samostatnost, ale zároveň ještě nenechme promazávání jen na něm. Podobně jako při čištění zoubků je stále důležité i při promazávání dítěti trochu pomoct.

A když se i tak dítě nechce mazat a dochází nám trpělivost? Po zlém to zase nepůjde, udělejme si z toho raději zábavu: „Ne aby sis vzal krém a začal si mazat ruce! To bys je měl moc heboučké! Nemaž si to bříško! A nohy už vůbec ne! Já se zblázním, on se snad chce namazat celý!“

A když si předškolák postaví hlavu a nechce si nechat v klidu vysvětlit, že mazání nemůžeme vynechat?! Pak nemá smysl zvyšovat hlas, nebo dokonce dítě bít. Udělejme si z malého klučiny nebo holčičky legraci a zapojme fantazii. „Nechceš si namazat nohy? No jo, vždyť to vůbec nejde. Nožičky ti někam zmizely! Pomoc, co ti to tady narostlo? Vždyť to jsou dvě mrkve! Kterou mrkev ti mám namazat jako první? Pro pána krále – co to máš na zádech. Dělá se ti tam velbloudí hrb! Honem ho promažme! A co se ti to stalo s bříškem? Vždyť ty máš uprostřed dírku! Rychle ji zamažeme krémem. A co ti to vyrostlo na nose? Sloní chobot! Rychle namazat, aby ti hezky troubil!“

Naše děti tuhle hru milují. Po koupání vymýšlejí, co všechno jim roste na těle. Anebo záměrně pleteme jednotlivé části těla. Promazávám jim zadnici a komentuji to slovy: „Ty máš ale pěkné tvářičky, ale kam ti zmizel nos?“ Děti se mohou smíchy potrhat a i já si tyhle legrácky užívám.

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem.