Očima mámy: Může mít dítě s atopickým ekzémem šťastné dětství?

Když se u kojence poprvé objeví atopický ekzém, znamená to pro mámu spoustu nových starostí. Svoje děťátko musí pravidelně promazávat, pečlivě se starat o nedráždivé oblečení, udržovat domácnost bez prachu a roztočů a někdy i vařit bez alergenů na základě speciální diety. Je toho moc, na co je potřeba neustále myslet. Jenže to hlavní spočívá ještě v něčem jiném. Mámy a tátové by měli kromě náročné fyzické péče současně vychovávat šťastné dítě se zdravým sebevědomím.

Pokud máte potomka s viditelným ekzémem, zřejmě jste už zažili podobné reakce okolí jako já. „To je ale chudáček!“ Někdy to příbuzní a známí třeba neřeknou nahlas, ale vidíte jim to na očích. Tváří se zkroušeně, jako by je tlačila bota. Najdou se také lidé, kteří se bojí ekzematické dítě i jen pochovat, pohladit, nebo se k němu dokonce přiblížit, aby se od něj kožní nemocí nenakazili. Občas trpělivě vysvětlujete, že atopický ekzém není nakažlivý, ale někdy na to prostě už nemáte sílu.

Rodiče malých ekzematiků tak žijí pod dlouhodobým tlakem. Jejich dítě nevypadá tak, jak si vysnili. Kůže děťátka může dokonce budit dojem, že se o něj rodiče málo starají. A to i přes to, že paradoxně pečují o dětskou pokožku mnohem víc, než je běžné. Lidé kolem vás vám dávají protichůdné rady, co na ekzém zaručeně pomáhá, a budí ve vás pocit, jako byste za bolavou kůži vašeho potomka mohli vy sami. Je těžké to všechno zvládnout. 

A tak se může stát, že se začnete smiřovat s tím, že vaše dítě je opravdu chudáček. Že ho v příštích letech čekají jen trable, nepřijetí od okolí, výsměch kvůli vzhledu, neustálé omezování v tom, co může a nemůže dělat. Litujete své dítě a litujete i sami sebe, jste nespokojení a nešťastní. Když ztrácíte naději, ztrácíte tím i sílu bojovat. Myslíte na to, jak je všechno špatně, a kromě fyzické únavy na vás padá i duševní malátnost. Může mít potom vaše dítě šťastné dětství? 

Dítě vnímá emoce svých rodičů velmi intenzivně. Když je s ním zacházeno jako s chudáčkem, skutečně se jím stane. Když je ale obklopeno bezvýhradným přijetím, láskou a nadějí v budoucnost, může se z něj stát vyrovnaný a spokojený člověk, který je zvyklý místo sebelítosti překonávat překážky. Bez ohledu na to, jestli mu ekzém zůstane, nebo s přibývajícím věkem odezní.

Jenže jak na to? Jak vidět svět pozitivně, jak být optimistou, když má moje dítě ošklivý atopický ekzém? Jak si urvat kus štěstí, když život je tak nespravedlivý?

Přijměte své dítě takové, jaké je. Bez výhrad

Aby vaše dítě bylo šťastné, potřebuje od prvních týdnů života cítit, že je rodiči milováno. Potřebuje cítit fyzickou blízkost maminky, cítit její vůni a seznámit se s obličejem a pevnou náručí tatínka. Krása dětské duše se zrcadlí v jeho očích. Jakmile se na vás děťátko poprvé usměje, chcete ten nádherný úsměv vidět znovu a znovu.

Snažte se své dítě chránit a milovat za všech okolností, i když zrovna kvůli ekzému vypadá všelijak. Jakmile ho přijmete i s jeho nedokonalostmi, bude jednou i vaše dítě schopné přijmout sebe samo a bude se ke svému tělu chovat ohleduplně.

Jděte svému dítěti příkladem. Hlavní není vnější vzhled, ale charakter člověka 

Jak dítě roste, snaží se napodobit chování rodičů. Aby jednou netrpělo nízkým sebevědomím kvůli svému vzhledu, je potřeba mu ukázat, že i my sami si na druhých vážíme charakteru a schopností. Neposuzujme proto své známé podle krásy, značkového oblečení nebo podle luxusních šperků či auta. Mnohem cennější je u druhého přece laskavost, úsměv, ochota pomoct druhému, životní elán, nadšení a radost ze života.

Naučte se i odpočívat a brát ohledy na potřeby svého těla

Abychom jako rodiče předávali svým dětem radost a lásku, musíme se starat i sami o sebe. Ano, nemocné dítě potřebuje větší péči. Jenže i rodiče si musí občas odpočinout, aby dobili baterky. 

Šťastné dítě je to, které má šťastné rodiče. Není potřeba od dítěte odjíždět na několikadenní dovolenou. Dopřejme si alespoň malé radosti, které nám pomohou vidět život z té hezčí stránky. 

Učte dítě překonávat překážky

Atopický ekzém, ale i jakékoliv jiné chronické onemocnění přináší do života těžkosti. Ale každá překážka se dá překonat. Každý nový problém, který nám život přinese, můžeme vnímat jako výzvu. 

Najděte si o atopickém ekzému maximum informací, hledejte východiska a věřte, že při správné péči se dá choroba zkrotit. A když přijde nové vzplanutí ekzému, nedělejte z toho tragédii. Pátrejte po příčinách zhoršení, udělejte ve spolupráci s lékaři konkrétní opatření a věřte, že kůže se dokáže velmi rychle hojit. 

Soustřeďte se na to, co jde. Ne na to, co nejde

Šťastný je ten, kdo hledá kolem sebe to dobré. Ano, dítě s atopickým ekzémem je omezováno mnoha zákazy a doporučeními. Ale všechno se dá nějak vyřešit. Když musí mít na rukou bavlněné rukavičky, můžeme mu na ně namalovat nebo našít oblíbenou pohádkovou postavu. Když třeba nesmí jíst čokoládu, můžeme ho zásobovat sladkým ovocem. Když nesmí mít doma pejska, můžeme mu pořídit rybičky nebo terárium se želvičkou. Když nesmí mít ve vaně běžnou pěnu, můžeme mu pořídit sprchový gel na bázi syndetu, ze kterého se dají dělat bublinky taky. Když nemůže jíst ve školce to, co ostatní děti, můžeme mu chystat oblíbená jídla z domu. Když ho musíme často promazávat, využijme společně strávený čas zároveň k pohlazení, lehké masáži s krémem na ruce nebo si u mazání třeba společně zazpívejme. 

Neztrácejme čas lamentováním nad tím, že něco nejde. Věnujme energii hledání nových cest. Tenhle přístup k životu si od vás vaše dítě převezme, a až bude velké, bude z něj statečný bojovník. Nebude se hroutit kvůli překážkám na své životní cestě, ale bude umět bojovat za své osobní štěstí.

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem.