Jak posílit imunitu přírodní cestou

Posílit imunitu můžeme například i stravou. Při prevenci před zimními „soplíky“, ale i před vážnějšími onemocněními se nemusíme spoléhat výhradně na náš imunitní systém.

V zimě je náš organismus vystaven jednoznačně největší zátěži. Při prevenci před tzv. „soplíky“ anebo i vážnějšími onemocněními se nemusíme spoléhat výlučně jen na náš imunitní systém. K silnější obranyschopnosti si můžeme dopomoct například i stravou. Takto bychom si měli pomáhat v průběhu celého roku.

S imunitou úzce souvisí přírodní imunomodulátory, což jsou látky schopné zasahovat do imunitní reakce našeho těla. Podle toho, jestli tuto imunitní reakci posilují (stimulují), anebo potlačují, je dělíme na stimulátory a supresory. Tady jsou ty nejvýznamnější:

1. Betaglukany

Patří mezi nejznámější imunomodulátory. Jde o polysacharidy přirozeně se vyskytující v buněčných stěnách rostlin, bakterií a hub. Zároveň se jedná o rozpustnou vlákninu, o které je známo, že zlepšuje trávení, podporuje činnost probiotik, produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem a ovlivňuje vstřebávání sacharidů či cholesterolu. 

Naši imunitu posiluje prostřednictvím aktivace makrofágů a NK buněk imunitního systému. Početné studie dokonce popsaly i slibné protirakovinné účinky betaglukanů, které je však třeba dál zkoumat.

Jde o opravdu účinný způsob, jak posílit imunitu. Z běžnějších a celoročně dostupných potravin určitě doporučuji konzumovat oves a ovesné vločky, v menším množství bychom betaglukany našli i v ječmeni.

2. Propolis

Propolis je pryskyřičný materiál sbíraný včelami z rostlin a transformovaný za přítomnosti včelích enzymů. Má bohatou historii využití, která se datuje už do roku 300 př. n. l. Už starověcí Egypťané, Řekové i Římani znali jeho protizánětlivý a léčivý účinek. Výhodou propolisu je, že jeho užívání není spojeno se žádnými nežádoucími účinky při dodržení bezpečné dávky 70 mg/denně (1,4 mg/kg hmotnosti). Novodobé studie se zabývají hlavně zkoumáním jeho antibiotických, antivirotických, antifungálních a antiparazitických účinků. Zatím se sice nepotvrdily všechny jeho komerčně deklarované pozitivní účinky (teda nejedná se o žádný superlék), avšak slibné výsledky přináší v terapii stomatitidy a ústních vřídků, v prevenci zubního kazu a dokáže podpořit antibiotickou léčbu prostřednictvím snižování rezistence na některé druhy antibiotik. Využití by mohl najít i v prevenci a terapii kvasinkových infekcí a při hojení ran, ale opět je k tomu potřeba realizovat více studií.

3. Zázvor

O zázvoru je známo, že je bohatý na fytochemikálie gingerol a zingeron, které mají silné antioxidační účinky, podobné účinkům vitamínu C. Intenzívně se zkoumají i jeho možné protirakovinné účinky. Výhodou je, že má všestranné využití i v domácí kuchyni, kde si z čerstvého zázvoru můžete připravit zázvorový čaj či limonádu. Populární je i sušený zázvor, kandovaný zázvor a nakládaný zázvor (gari). 

Použít ho můžete i na dochucování mořských plodů, těžších masových pokrmů či při pečení perníku. Oblíbenou domácí medicínou je zázvor v medu, který je známým receptem na posílení imunity přírodní cestou. Dělá se z nakrájeného zázvoru a citronu v poměru 1 : 1, zalitých medem. Buďte však opatrní. Maximální denní dávka zázvoru pro dospělého je cca 1 cm kořene (anebo 4 g).

4. Kolostrum

Vyznačuje se vyšší koncentrací tuku, bílkovin, protilátek a dalších složek imunitního systému (laktoferin, lyzozym, laktoperoxidáza, cytokiny apod.). Právě proto se hojně užívá jako doplněk stravy pro posílení imunity, a to nejčastěji ve formě kravského anebo kozího kolostra. Jeho potenciálně pozitivní účinky na zdraví jsou však stále zastíněny mnohými nezodpovězenými otázkami. Nejasná ja například míra vstřebatelnosti látek z kolostra u dospělého člověka, využitelnost složek imunitního systému mezi různými živočišnými druhy (kráva vs. člověk), ale i to, jestli je kolostrum v tabletách rovnocenné čerstvému kolostru, které získává mládě od svojí matky při kojení.

Mezi možná využití kolostra dospělým člověkem patří zejména regenerace trávicího traktu po užívání antibiotické léčby a též užití v terapii průjmů. Bohužel všechny ostatní výroky prodejců
kolostra zatím nejsou podloženy dostatečným množstvím studií.

5. Omega-3 mastné kyseliny

Velmi dobrým a poměrně levným imunomodulátorem jsou omega-3 mastné kyseliny, které najdeme v běžných potravinách, hlavně v rybách a mořských plodech, doplňkově však i v rostlinných potravinách, jako jsou vlašské ořechy, lněná semínka a olej, řepkový olej a chia semínka. Navíc jejich silný protizánětlivý účinek je i velmi dobře popsán v odborné literatuře, na rozdíl od jiných výše jmenovaných potravin a doplňků stravy.

Při sestavování jídelníčku s cílem zařadit co nejvíce těchto protizánětlivých mastných kyselin nejde ovšem jen o jejich absolutní množství, ale i o poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, který by měl být co nejvíc ve prospěch omega-3. Mezi potraviny, které tuto podmínku splňují, patří například už zmiňovaná lněná a chia semínka, tuňák, losos či okoun. Naopak, navzdory obsahu omega-3 mastných kyselin obsahují příliš mnoho omega-6 rybí konzervy v oleji (hlavně slunečnicovém) a vlašské ořechy. Mezi ořechy, které obsahují nejvíc omega-6 mastných kyselin a téměř žádné omega-3 mastné kyseliny (a proto by nemělo docházet k jejich dlouhodobé nadměrné konzumaci), patří mandle a kešu ořechy.

Pozor bychom si rozhodně měli dávat i na příliš vysoký příjem omega-3 mastných kyselin, ke kterému může dojít zejména při nadměrném a dlouhodobém užívání různých doplňků stravy. Posílení imunity musí jít ruku v ruce s heslem, že všeho moc škodí. Může totiž dojít k negativnímu vlivu na imunitní systém, což bylo potvrzeno i studiemi. Jako nejvíc problematická se jeví fortifikace, tedy obohacování potravin omega-3 (např. vajíčka, margaríny apod.) v kombinaci s užíváním doplňků stravy. Za nejlepší způsob příjmu omega-3 mastných kyselin proto považujeme jejich konzumaci přirozeně ve stravě, respektive dodržování doporučených dávek při suplementaci.