Imunologické okno je nadějí na prevenci potravinových alergií u dětí

V posledních desetiletích byly intenzivně zkoumány možnosti, jak předcházet potravinové alergii. Mezi možné způsoby prevence zařazují studie i imunologické okno.

Výskyt potravinové alergie v posledních desetiletích dramaticky vzrostl, mezi roky 1999–2011 dvojnásobně. Potraviny jsou v dětském věku nejčastější příčinou závažné alergické reakce – anafylaxe. V současné době však neexistuje žádná účinná léčba tohoto onemocnění.

 malý chlapec ochutnává čerstvé jahody

Právě proto se zájem vědců soustředil na možné vlivy stravy matky v průběhu těhotenství a kojení, působení léků, vitamínů, kouření. atd. Proběhla řada studií s podáváním probiotik a prebiotik matkám i kojencům s cílem ovlivnit výskyt alergických onemocnění. Stále diskutovanější je optimální délka kojení.

„Ukazuje se, že jedním z klíčových faktorů pro vznik potravinové alergie je ztráta nebo nedostatečné vytvoření tzv. orální tolerance."

Orální tolerance znamená, že potravina není v trávicím traktu imunitním systémem vnímána jako alergen a tělo na ni nereaguje. Koncem 20. století převládal názor, že čím později je imunitní systém trávicího systému vystaven kontaktu s alergenem, tím menší je pravděpodobnost vzniku potravinové alergie. Z té doby pochází doporučení, že tzv. rizikové potraviny (vejce, pšenice, ořechy, ryby) by se měly zavádět do dětského jídelníčku až po prvním, někdy dokonce třetím roce života. Koncem 20. století a začátkem století současného však studie naznačily, že vše je naopak. Ukázalo se, že čím dříve je dítě vystaveno působení alergenu, tím je pravděpodobnost vzniku potravinové alergie menší. Vznikl termín „imunologické okno“ – období, kdy je optimální seznámit střevní imunitu dítěte s alergenem tak, aby ho tolerovala. 

dětská ruka a arašídy

Existenci imunologického okna v případě alergie na arašíd potvrdila přelomová studie s názvem LEAP, která proběhla v Anglii. Bylo do ní zařazeno více než 600 kojenců s rizikem vzniku alergie. Část z nich dodržela doporučení nepodávat arašíd, co nejdéle je to možné. Druhá část začala kolem 4. měsíce věku pravidelně dostávat arašídový alergen v podobně křupek nebo másla.

„Po vyhodnocení v 5 letech věku se ukázalo, že děti, které arašíd pravidelně konzumovaly, mají výrazně nižší výskyt arašídové alergie než děti, které ho nejedly."

Výsledky studie LEAP byly publikovány v nejvýznamnějších lékařských časopisech. Na jejich základě byla změněna americká národní doporučení. Ta v současné době jasně říkají, že dětem s rizikem vývoje alergie je vhodné začít pravidelně podávat arašídy kolem 4. měsíce věku. 

Pročtěte si také

Jak souvisí potravinové intolerance a alergie s atopickým ekzémem u dětí

Další studie, opět v Anglii, zkoumala, zda podobně jako u arašídu bude fungovat dřívější zavádění i u ostatních potravin. Dětem v ní kolem 4. měsíce začalo být podáváno mléko, vejce, arašídy, sezam, ryby a pšeničná mouka. Ukázalo se, že u dětí, které potraviny jedly dříve, byl výskyt alergie na arašíd a vejce nižší. 

potraviny způsobující alergii

Imunologické okno se začíná otevírat kolem 4. měsíce věku života. Není zatím zcela jasné, kdy přesně, jak, v jaké podobě, množství, jakým dětem a co je vhodné začít podávat. Z hlediska alergologů bychom se ale měli vrátit do období našeho dětství, kdy kojenci začínali dostávat běžné alergeny mnohem dříve. Ideální je začít s podáváním alergenů ještě v době kojení.

3.6875

Byl pro vás tento článek užitečný?

Ne

Ne

Velmi užitečný

Děkujeme za Váš hlas

Nenechte si ujít i tyto články