Jarní a letní období z pohledu alergologa

MUDr. Simona Bělohlávková

Alergo-imunologie 4.0000

Share

Atopický ekzém je spolu s alergickou rýmou, bronchiálním astmatem a potravinovou alergií jedním z tzv. atopických onemocnění.

Alergiemi v současné době trpí přibližně 1/3 českých dětí. Výskyt ekzému je častější u dětí mladších (kojenci a batolata), u dětí starších jím trpí přibližně 8-10% z nich. 
Spouštěcí faktory atopického ekzému mohou být různé. Patří mezi ně jak potravinové alergeny, tak alergeny zevního prostředí. Alergeny zevního prostředí, které mohou být zodpovědné za obtíže v jarním a letním období, označujeme za tzv. alergeny sezonní. Patří mezi ně zejména pyly stromů, pyly trav, pyly bylin a venkovní plísně. 

Stromy, které nejčastěji vyvolávají obtíže u českých pacientů, jsou stromy ze skupiny břízovitých (bříza, olše), lískovitých (líska), bukovitých (buk, dub kaštanovník), olivovitých (jasan, platan, olivovník) případně cypřišovitých. Pyly stromů jsou alergenem jara, líska začíná někdy  kvést již během února. Typickým obdobím pro maximum obtíží u alergiků na pyl břízy je duben, u bukovitých stromů pak duben až květen. 

Pyly trav patří zejména do čeledi lipnicovité (jlek, bojínek, srha, lipnice a další), do skupiny pylů trav pak v širším slova smyslu řadíme i pyly obilovin.

Maximum výskytu pylů trav je období pozdního jara od května do července- do určité míry se tedy překrývá i s dobou stromů. Pyly bylin způsobující obtíže patří do čeledi merlíkovité, jitrocelovité a u nás nejčastěji hvězdnicovité – pelyněk a ambrozie. Dobou květu a tedy i dobou reakcí je spíše pozdní léto a počínající podzim, ale u některých bylin mohou být obtíže pozorovatelné i v jarních měsících. 

Typickými projevy pylové alergie je tzv. „senná rýma“, správněji sezonní alergická rýma. Pacienti udávají obtíže ve smyslu vodnaté rýmy, otoku nosních sliznic (ucpaný nos), svědění sliznic očí s projevy zánětu spojivek, někdy i svědění a pálení sliznic dutiny ústí nebo uší. Projevy alergického astmatu jsou pak opakovaný kašel, pískoty či hvízdoty při dýchání, dušnost v klidu nebo po fyzické námaze. U pacientů s ekzémem a alergií na pyly může docházet k projevům akutním (vyrážka nebo otoky kůže po kontaktu s alergenem, typicky po proběhnutí se loukou), ale i chronickým (zhoršení ekzému v jarním nebo letním období). 

Mezi zásadní preventivní protipylová opatření patří omezení kontaktu s pylem jak doma, tak venku. V domácím prostředí je vhodné omezení větrání, pomoci mohou protipylové sítě případně čističky vzduchu. Po příchodu domů je vhodná výměna oblečení za domácí, omytí pokožky  případně osprchování včetně vlasů. Nevhodné je sušení prádla venku. Je nutný častější úklid domácnosti na vlhko, protože pylová zrna mohou přetrvávat v prostředí v domácím prachu. 

Pročtěte si také

Prevence a léčba alergických onemocnění

Ve vrcholící pylové sezoně je nutné omezit pobyt venku, zejména v suchém slunečném počasí. Nižší koncentrace pylových zrn bývá po dešti a v ranních hodinách. Vhodné je použití brýlí na oči a pylových filtrů v automobilech. Aktuální informace o výskytu konkrétního pylu v ovzduší je vhodné sledovat na stránkách pylové informační služby (www.pylovasluzba.cz) a případně podle toho přizpůsobit plánované aktivity.

Obvykle je využívána kombinace celkově působících protialergických léků (antihistaminika) s léky lokálními – oční a nosní kapky, dermatologické léky. U jasně prokázané alergické rýmy nebo astmatu s vazbou na konkrétní alergen je možná léčba vakcínami- tzv. alergenová imunoterapie. V současné době jsou však v ČR dostupné pouze vakcíny pro pacienty s alergií na trávy, stromy, roztoče, včelu a vosu. 

U části pacientů s pylovou alergií můžeme pozorovat i související alergii potravinovou- tzv. pylově potravinový syndrom, zkříženou alergii mezi pyly a některými potravinami. Její příčinou je výskyt podobné bílkoviny v pylových zrnech a v některých potravinách. Nejčastějším typem zkřížené alergie je alergie na pyl břízy a současně potravinami ze skupiny ovoce (jablko, broskev, meruňka, třešeň, kiwi, hruška, jahoda, malina), zelenina (celer, petržel, mrkev, brambora) a ořechy (arašíd, lískový, vlašský, mandle).

V některých případech potravina způsobuje obtíže celoročně, v některých případech jen v rámci sezony.

U těchto pacientů je pak vhodné i omezení případně úplné vyloučení těchto potravin z jídelníčku, ideálně na základě vyšetření a konzultace s alergologem.